Bronzové čtvrtkařky: je to zadostiučinění

Rozeberme si to podle úseků, jak jste běžely. Deniso, jak vám bylo na tom prvním?
Cítila jsem se docela dobře, i masér Standa Tábor říkal, že nemám hrudky na svalech, což vždycky bývá známka únavy. Věděla jsem, že musím být za Britkou a nesmím nikoho pustit před sebe, tak jsem to pohlídala. Obdivuju Francouzku, která běžela finále šedesátky a rozbíhala to. Když jsem to viděla, že bude ona, tak jsem si trochu mnula ruce, páč jsem věděla, že bude unavená. Celkově si myslím, že jsem tentokrát i tu první dvoustovku rozběhla dobře.

Jitko, vy jste asi měla co dělat, byste svoji pozici udržela, že?
Právě že ani ne. Určitě to nebylo zuby nehty, naopak jsem se cítila dobře. Čekala jsem, že na mě bude Ruska útočit, ale naštěstí jsem byla rychlejší. Předávala jsem na druhém místě a dalo se s výsledkem dál něco dělat.

Lenko, u vás se spekulovalo, zda vůbec nastoupíte vzhledem k tomu, že jste si při finiši semifinále osmistovky pochroumala rameno.
Už včera jsem byla rozhodnutá, že poběžím. Rychlejší náhradnice za Zuzku (Bergrovou, která je zraněná) nebyla, takže šlo o všechno. Řekla jsem fyzioterapeutům, aby mi jen rameno zatejpovali, abych byla schopna udržet kolík, kdyby byla nějaká kolize. Při závodu jsem to nevnímala, musela jsem jí naplno. Dát do toho maximum, ať to bolí nebo ne.

Na vás Zuzano zbývalo předběhnout Francouzku a vybojovat kýžený bronz. Vy takové situace máte ráda, že?
Jo, jo, moc ráda. Hlavně, když jsem před sebou viděla holku, která v individuálním závodě neběžela nic moc. Tak jsem si říkala, že si útok nechám na konec a povezu se.

Vsadila jste tedy na jistotu bronzu. Výš jste nepomýšlela?
Nebylo to reálné. Sil nebylo na rozdávání, šla jsem opravdu jen po tom bronzu. Bylo to lepší, než abych závod přepálila a pak mi došlo.
(Rosolová do toho vstupuje)  Zuza se podívala asi na mou čtvrtku v Helsinkách, kdy jsem chtěla předběhnout všechny a jak jsem dopadla, tak si vzala příklad (směje se)...

Je pro vás medaile ze štafety náplastí za individuální závody, které úplně nevyšly podle představ?
Denisa: Určitě. Dokázaly jsme se zmátořit a čas 3:28 je na halu hodně slušný.
Zuzana: Mně nezbývá než přitakat. Jsem celkově spokojená, udělala jsem si velký osobák, mám medaili, co víc si přát.
Lenka: Mě to finále hrozne mrzelo, tím pádem jsem to nechtěla holkám narušit, aby nemusela jít náhradnice. Chtěla jsem pro výsledek udělat maximum, je to třešnička na dortu, super náplast.