Radcliffová se rozloučí. Symbolicky v Londýně
Upřímně řečeno, není to úplně klasické loučení na vrcholu, 41letá Paula Radcliffová totiž již nějaký ten pátek de facto nezávodí. Stále však v sobě živila víru v pořádný comeback a připravovala se, co jí tělo dovolilo. Až jí tázně řeklo dost a donutilo vykroužit tečku za vrcholovou kariérou. Stane se tak neděli při jednom z největších a nejslavnějších maratonů světa, který se běhá na její domácí půdě v Londýně.
Radcliffová má k tomuto závodu mimořádný vztah a platí to i obráceně. V ulicích metropole Britského království třikrát vyhrála, před dvanácti lety zde zaběhla dosud platný světový rekord 2:15:25, o dva roky později přidala historicky nejlepší výkon z ryze ženského závodu. Dost důvodů k tomu, aby ji organizátoři věnovali ocenění za celoživotní dráhu, které by si měla převzít po doběhu.
Kariéru Radcliffové však nelze zúžit jen na Londýnský maraton nebo královskou trať obecně, byť na ní slavila největší úspěchy. Narodila se 17. prosince 1973 v Davenhamu, nevelké obci na západě Anglie. Běhat začala motivována svým otcem prý už v sedmi letech, postupně se navzdory astmatu a chudokrevnosti vypracovala v jednu z nejlepších mládežnických běžkyň planety a vyhrála např. juniorskou kategorii na MS v přespolním běhu nebo byla čtvrtá na trojce při MSJ. Jejím prvním seniorským titulem byl ten z evropského krosu 1998, po němž následovala zlata z MS v půlmaratonu a přespolním běhu. Jejím nejlepším výsledkem na dráze je stříbro z desítky při MS 1999 v Seville. Kromě maratonského SR jí stále patří i historicky nejlepší výkon ze silniční desítky, v únoru 2003 ji na Portoriku zaběhla za 30:21.
To už měla za sebou první maratonské starty. Debutovala v Londýně 2002 a hned při své premiéře zvítězila, navrch zaběhla tehdy platný rekord ve „womans only“ závodě. Ještě týž rok vylepšila absolutní světový rekord, když v Chicagu běžela 2:17:18. A pak už přišel onen památný závod, kdy předvedla nejen nejrychlejší maraton všech dob, ale dost možná jeden z nejhodnotnějších atletických výkonů obecně.
Po takové smršti se zdálo být nabíledni, kdo získá o rok později olympijské zlato v Aténách. Jenže u sportu není žádná jistota absolutní. Dva týdny před závodem se Paula zranila a přestože nastoupila, prášky, které brala proti zánětu, měly neblahý vliv na její žaludek. V bolestech odstoupila na 22. km. Bohužel to byl teprve jen začátek smutného příběhu o nenaplněném olympijském snu. V Pekingu 2008 totiž Radcliffovou pro změnu zastavily křeče v noze a naděje vkládané do Londýna 2012 utnulo její tělo už dlouho před startovním výstřelem. Nejlepších výsledků „pod pěti kruhy“ tak dosáhla hned na svých prvních olympiádách, když byla v roce 1996 pátá na pětce a o čtyři roky později v Sydney čtvrtá na desítce. Její jedinou velkou medailí z „dráhových“ akcí je maratonské zlato z MS 2005 v Helsinkách.
Svůj zatím poslední maraton běžela Radcliffová v roce 2011, kdy skončila třetí v Berlíně. Od té doby se marně snažila své dlouhodobou zátěží vyčerpané tělo vyzdravit do té míry, aby se mohla postavit k dalšímu startu. Tu a tam se jí to povedlo u kratších tratí, byly to však jen drobty na jinak prázdné hodovní tabuli. Ostatně ani své závodní tečky se nedočká v dobré kondici. „Musela jsem na šest týdnů přerušit přípravu, denně běhám od Velikonoc a jsem „nefit" a nepřipravená,“ prohlašuje smířeně před nedělním startem.
Paula Radcliffová, 41 let
Vítězka maratonů v Londýně 2002, 2003 a 2005, Chicagu 2002 a New Yorku 2007 – 2009
Majitelka tří nejlepších časů historie maratonu, světová rekordmanka na 10 km na silnici
Mistryně světa v maratonu 2005, trojnásobná šampionka v půlmaratonu, dvojnásobná v přespolním běhu
Matka dvou dětí ve věku 8 a 5 let
