Svoboda: kdo vyhraje v Praze, bude nesmrtelný
Původně už měl Petr Svoboda užívat volna, pak mu to ale nedalo, a rozhodl se dostát slovu, které dal organizátorům Velké ceny města Prostějova. „Vím, že to bylo trochu riskantní, aby se mi něco nestalo, když jsem už vlastně dva týdny netrénoval, ale chtěl jsem se jen postavit na start a splnit svůj slib,“ prohlásil podle webových stránek svobodagroup.cz po závodě, který dokončil na druhém místě za svým tréninkovým parťákem Petrem Peňázem (14.01/-0.6). „Na Penyho jsem neměl, on vypadal fakt dobře, ale v druhé polovině tratě jsem se ani nesnažil s ním běžet,“ okomentoval Petr svůj výkon 14.40. Jeho maximem z této dráhy je přitom 13.61 z roku 2010, což je zároveň rekord mítinku. Jak však sám říká: „hlavní, že mě po závodě nic nebolí a mohu odjet klidně na dovolenou a pak se pořádně připravit na halovou sezónu.“
Ta je přitom nejen pro Petra mimořádně důležitá, protože se v ní koná halové mistrovství Evropy v Praze. „A kdo na něm uspěje, bude nesmrtelný,“ je přesvědčen Svoboda. „Pro mě by to bylo ideální vyústění toho více než tříletého období, na jehož konci jsem už jen já sám věřil, že se dokážu vrátit. Tahle venkovní sezona mi přitom ukázala, že ještě mohu na něco velkého pomýšlet. Příprava byla sešitá horkou jehlou, přesto jsem zaběhl 13.39 a byl ve finále mistrovství Evropy,“ připomíná Petr, který už nyní může počátkem března v pražské O2 aréně počítat s velkou fanouškovskou podporou. „Spousta lidí mi psala, kolik má už lístků, tak doufám, že to z mé strany nebude průšvih a nebudu jim muset vracet peníze,“ směje se svěřenec Ludvíka Svobody.
Do přípravy naskočí po týdenní dovolené u moře. „Mám nějaké drobné bolístky jako asi každý, kdo dokončí sezonu. Doufám, že slaná voda zafunguje,“ prohlašuje před seriálem soustředění, při kterém vystřídá postupně Šumavu, Tenerife, Lanzarote a Spalu, přičemž zpět do Česka se vrátí až 11. ledna. „Naplánovali jsme to tak, abych se nerozptyloval věcmi kolem. Fakt se chci soustředit jenom na atletiku. HME je pro mě velice, velice důležitý závod, pro který stojí za to udělat maximum,“ říká přesvědčeně. Navázat na prvenství z HME 2011 však bude přetěžká mise, zvlášť pokud dorazí současné špičky v čele s Francouzem Martinotem-Lagardem a Šubenkovem. „Já ale furt věřím, že na 60 m př. jsem neporazitelný. Teda v to aspoň doufám,“ přiznává Svoboda.
Trenérské zrcadlo
Už téměř rok však Petr nežije jen vlastním sportováním, spolu s parťáky Matúšem Janečkem, Adamem Ptáčkem a Romanem Zubkem se na pražském Jižním Městě stará o trénink dětí ve věku od 11 do 14 let. „Nabídl mi to jako možnost přivýdělku bývalý šéf atletiky u nás na Olympu Ladislav Kárský. A po nějaké době jsem zjistil, že mě to opravdu baví. Progres u dětí je razantní, navíc každé reaguje jinak, což je zajímavé sledovat,“ líčí.
Trénuje dvakrát týdně po dvou hodinách, jeho svěřenci jsou šikovní, i když prý trochu neposlušní. „Já jsem ale v jejich věku nebyl jiný, takže se mi to náležitě vrací. Nicméně je super vidět, jak je motivuje, že jsem s nimi. Vyprávím jim o svém tréninku, a když mi kňourají, že se jim nechce, tak jim řeknu, že já jsem dneska běhal dvakrát tolik a oni to pak dají taky. Navíc mi třeba posílali podpůrné zprávy do Curychu nebo na finále Diamantové ligy a byly uneseny z toho, že jsem jim odepsal a poděkoval. Zkrátka je mi s nima fajn,“ uzavírá Petr.
