Vojtík pověsil sprinterské tretry na hřebík

„Důvodů je několik a souvisí spolu, nicméně ten hlavní směr je k budování a zajištění rodiny a to ostatní se od tohoto odvíjí,“ zdůvodňuje své rozhodnutí pražský rodák, který začátkem července oslavil 31. narozeniny.

Při ohlédnutí zpět má být Jiří Vojtík na co pyšný. Po celou dekádu kraloval domácí dvoustovce, na níž slavil i největší úspěchy mimo české území. Ten asi největší si přivezl v roce 2004 z univerziády v Tegu, kde obsadil třetí příčku. Krom toho se účastnil řady vrcholných akcí, včetně dvou olympiád (2004 a 2008).

Před čtyřmi lety završil svou dlouhodobou snahu, když časem 20.60 pokořil národní rekord Františka Břečky, který v tu dobu vládl tabulkám už téměř čtvrt století. Jeho vlastní rekord však takovou dlouhověkost neměl. Při nedávném šampionátu družstev jej, taktéž o setinu, překonal Pavel Maslák.

Vojtíkovo jméno však můžeme najít v horních patrech dlouhodobých tabulek také na stovce (s výkonem 10.34 je šestý) a halové čtvrtce (pátý s 46.73), která byla jeho alternativou poté, co se na vrcholných soutěžích přestala běhat v halách dvoustovka. K této trati se mj. váže jeho semifinálová účast na HME v Birminghamu 2007.       

O další úspěch už svoji kariéru nerozšíří, přesto však na atletiku nezanevře.  „Dala mi toho tolik, že po 25 letech nemohu tento sport opustit úplně. Budu nadále "poklusávat" po Stromovce, kde jsem 8.9.1987 odstartoval svůj dlouhý závod,“ vzkázal s tím, že by chtěl touto cestou poděkovat především svým pěti trenérům. „Každý mi dal spoustu času a know-how. Můj otec Pavel, který mne přivedl k atletice, což už samo o sobě je veliká věc, a učinil tak moje důležité entreé. Jirka Kraus a Michal Krčmář, kteří mi dali tolik nutný základ pro další působení ve vrcholové atletice. Jirka Nejdl, který mě nejen dostal na dvě olympiády a do mezinárodní atletiky vůbec, připravil mě na české rekordy (z nichž některé jsou "nejlepší české výkony) a pomohl mi pochopit některé životní pravdy. Ne náhodou jsem ho bral jako "druhého otce". Nakonec Míra Záhořák, jenž mi pomohl zdolat některé cíle, které jsem dříve nezvládl, a tím udržet moji vůli po výkonech. Atletika mi dala přátele, řád, pochopení a úctu, peníze,  mohl jsem vystudovat, cestovat, je toho dost...  A dala mi především mojí manželku, kterou miluji," vyznává se Vojtík, který prokázal i nebývalou věrnost  Po celé čtvrtstoletí, co se atletice věnoval, byl členem oddílu v pražské Stromovce, který se dříve jmenoval Rudá hvězda a v současnosti PSK Olymp Praha.

Nadále se bude věnovat profesi, kterou vystudoval, tedy materiálovému inženýrství ve společnosti 3M, která "vymyslela" hmotu pro NASA (později pro atletiku) s názvem TARTAN, což byl jeho denní chléb.