Bába by měl dostat bronz za ME v Curychu
„U ruských závodníků člověk nikdy neví, ale zase že bych čekal, že něco takového přijde, to ne,“ zní prvotní reakce Jaroslava Báby na informaci, že by měl opožděně dostat svůj pátý kov z vrcholné dospělácké akce. Pochopitelně ještě není vše úplně definitivní, Uchov a spol. se ještě mohou bránit u odvolacího panelu CAS. Úspěch u stejné instituce, která vydala nynější verdikt, se však nezdá příliš pravděpodobný, navíc, jak přiznal i ruský šéf Dmitrij Šljachtin, bude národní svaz při odvoláních velmi zvažovat jejich podání i s ohledem na nelichotivou finanční situaci jim vedené organizace - dluh vůči IAAF prý již překonal 3 miliony amerických dolarů.
Ať už tedy dopadne trest pro ruského výškaře jakkoli, jeho český soupeř má postoj vcelku vyjasněný. „Medaile samozřejmě potěší, byla by to pro mě první z venkovního mistrovství Evropy,“ přiznává Bába, jenž má doma bronzy z olympiády a halového MS, a také dva kovy halového ME, ale pod otevřeným nebem (vyjma OH) na pódiu nestál. „Na druhou stranu teď už si to člověk stejně tolik nevychutná,“ tvrdí i s vědomím, že právě z „Evropy“ v Curychu, kde měl ke kovu nejblíže, by mohl medaili přeci jen získat.
Mnoho na jeho vcelku smířlivém postoji nemění ani fakt, že s Ivanem Uchovem před oněmi čtyři a půl roky prohrál bronz jen vinou horšího zápisu, konečných 230 oba zvládli napoprvé, Jarda ale dvakrát chyboval na předešlé úrovni. „Pamatuju si na to moc dobře. Já byl tehdy i za čtvrté místo docela rád, protože ti lepší tři měli v sezóně naskákáno všichni výrazně lépe,“ upozorňuje Bába (foto curyšského z finále).
Ke klidné, skoro až lehce pobavené reakci českého rekordmana přispívá jistě i skutečnost, kam se od srpna 2014 posunul jeho život. Nedlouho po ME v Curychu se oženil, od října 2016 mají s manželkou Martinou dceru Rebeku a přesun do jiných sfér završil vloni na podzim, kdy ukončil svou bohatou profesionální kariéru. Atletice však definitivní sbohem nedal, na pražském Olympu začal působit jako trenér. Zatím se věnuje vícebojařům, nicméně věří, že do budoucna k nim přibudou i specialisté. „Snad ze mě bude jednou i dobrý trenér,“ komentuje to s úsměvem.
O potrestaných ve zkratce
Sportovní arbitráž v Lausanne při posuzování případů zastoupila zdiskreditovaný ruský antidopingový orgán a verdikty vydala po posouzení nových testů dříve odevzdaných vzorků, popřípadě i čistě na základě svědectví obsažených v takzvané McLarenově zprávě. Dvanáctka ruských atletů, o jejichž trestech rozhodla CAS před víkendem, jsou povětšinou větší ryby.
Kladivářka Taťjana Lysenková má v důsledku verdiktů arbitráže přijít o titul mistryně světa z Moskvy 2013, trojskokan Ljukman Adams o zlato z HMS v Sopotech 2014 a ztráta Taťjany Firovové by měla sahat až do roku 2010, kdy vyhrála 400 m na ME v Barceloně. Tam mimochodem skončila pátá Denisa Rosolová a není bez zajímavosti, že původně třetí Antonina Krivošapková byla (již dříve) potrestána za doping, ovšem zrovna bronz z tohoto evropského šampionátu jí zůstal. I kdyby nakonec Denisa z pátého místa posunula na třetí, nebyl by to největší vzestup pro českého atleta či atletku. Tereza Čapková díky přistiženým soupeřkám poskočila na bronz až z původně sedmé pozice, na níž doběhla ve finále 1500 m na ME v Helsinkách.
Vraťme se však k aktuální kauze. Mezi potrestanými v ní je i dvojice výškařů, původně olympijských medailistů. Světlana Školinová by měla přijít o bronz z Londýna 2012, dostat by jej měla Španělka Ruth Beitiaová, a také o světový titul z Moskvy, kde by se novou šampionkou měla stát Američanka Brigetta Barrettová. Kolega Školinové z disciplíny Ivan Uchov je dokonce šampion z her před sedmi lety. Vedle svého největšího úspěchu kariéry by měl být diskvalifikován i z obou akcí v roce 2014, z halového MS v Sopotech, kde bral stříbro, a již skloňovaného „bronzového“ ME v Curychu.
