A. Drahotová zkusí kvalifikaci na vrchařské MS

Podle výsledků se vám muselo jít v Barceloně skvěle, zlomila jste na 10 km nejen juniorský, ale i absolutní český rekord…
Závod se mi šel dobře, byť bylo už na půl desátou ráno, kdy jsme startovaly, velké vedro. Sice jsem teplo čekala, ale ne zas takové. Jen v závěru mi bohužel trochu došly síly.

Mezičasy ukazovaly, že jste byla do poloviny trati na čele. Věřila jste, že by z toho mohla být třeba i medaile?
Upřímně, na medaili jsem nemyslela. Byla to dlouho šestičlenná skupinka, na osmém kilometru se hodně zrychlilo, na což jsem neměla. A tak jsem věděla, že se může jedině někdo zpomalit a já naopak najít ještě nějaké síly. To se sice nestalo, ale i tak jsem ráda za to, jak to dopadlo.

V cíli byly evidentně trochu zmatky s výsledky. Vás se to příliš netýkalo, ale třeba vaše sestra byla původně 13. a nakonec skončila o jedno místo zpět…
Je pravda, že na oficiální výsledky se dlouho čekalo, protože se myslím vznášely protesty na počty kol. Asi aby se nestalo to, co před časem, kdy rozhodčí špatně označili zrovna šestého v cíli, že nedokončil. My jsme to ale nějak příliš nezaznamenaly, navíc se používaly čipy, takže to zase takový problém nebyl.

Vám osobně se dařilo, vezete si i osobák z patnáctistovky, ale ostatním ve výpravě už se tolik nevedlo. Jaká byla nálada v týmu?
My hodně slýcháme, že trénujeme hodně, ale tady bylo vidět, že svět je trochu jinde a asi tolik netrénujeme. Vzhledem k tomu, že se málokdo dostal dál, tak bylo jen málo pozdvižení a moc legrace jsme si neužili.

Na druhou stranu je třeba říct, že mnohé výsledky v Barceloně byly opravdu skvělé.
Je vidět, že se výkonnost každým rokem posouvá a je lepší a lepší. Pro mnohé, ale i pro mě to byl hodně velký šok. Mně osobně to však spíše motivuje do další práce. Jak to působí na ostatní, to nedovedu říct, každý se s tím srovnává jinak.

Jaké bylo zázemí pro atlety, hotel a podobně?
Trochu jsme se oproti loňskému Lille (dorostenecké MS) obávaly, že to bude podobné, ale tady to bylo úplně v pořádku. Jediná „nepříjemnost“ byla, že většina hotelů byla u pláže, kromě toho našeho. Ale autobusy k moři jezdily, i mimo časový pořad, takže to vlastně žádný problém nebyl. Ubytování, jídlo, doprava, to všechno bylo skvělé.

Co vás čeká dál v sezoně?
Teď si chvilku odpočinu a potom plánujeme kvalifikaci na mistrovství světa v běhu do vrchu (4. 8. Bobrovník-Šerák - pozn.). Ještě v srpnu pak půjdu některý z extraligových mítinků a také se chystáme vyrazit někam na kola.