Anťuchová si vysnila svěťák na domácím MS
„Končím. Chci normální život s rodinou a dětmi,“ prohlásila 31letá překážkářka bezprostředně poté, co vloni v Londýně vyhrála těsný souboj s Američankou LaShindou Demusovou a stala se olympijskou vítězkou. Jakmile prvotní euforie opadla, začala Natalia Anťuchová otáčet. Pokušení protáhnout si sportovní kariéru alespoň ještě o rok, jehož vrcholem bude světový šampionát v ruské metropoli, bylo příliš silné. A když se přidaly myšlenky na překonání světového rekordu, který je již téměř desetiletí v držení její krajanky Julie Pečonkinové, bylo rozhodnuto.
Svoji ambici má svěřenkyně Jekatěriny Kulikovové o co opřít. Větší část své kariéry totiž závodila jako sprinterka na hladké čtvrtce, na které získala titul halové mistryně Evropy a především olympijský bronz z Atén 2004. Pro návrat ke své původní disciplíně se rozhodla teprve před čtyřmi lety a už při své druhé sezoně po „reinkarnaci“ ovládla evropský šampionát v Barceloně, když pokořila hranici 53 vteřin. Vloni pak ze svého maxima ukrojila další více než dvě desetiny a dostala se rekordu na dohled. Vyjádřeno časovým údajem - na 36 setin.
„Rozhodly jsme se s trenérkou, že na ten čas 52.34 zaútočíme. Myslíme si, že mé šance nejsou v tomto ohledu tak špatné,“ nechala se proto slyšet Anťuchová a rovnou přidala i ideální scénář, kdy a jak by se to celé mělo uskutečnit – ve finále mistrovství světa před tribunami nabitými domácími fanoušky.
S moskevským stadionem v Lužnikách, kde se soutěže budou konat, má zatím ojedinělou, zato vůbec ne špatnou zkušenost. Při mládežnických hrách zde jako 17letá slavila své první mezinárodní vítězství. V létě by na to samozřejmě ráda navázala a dotáhla onu šnůru až do, ze svého pohledu, takřka pohádkového konce – titul mistryně světa z individuální disciplíny totiž ve sbírce rodačky z Petrohradu chybí.
Splnění takového snu není nereálné, na druhu stranu má i spoustu úskalí. Proti budou samozřejmě soupeřky – vedle Demusové, která má mimochodem o 23 setin lepší osobní rekord než Anťuchová, doufejme i české závodnice – a další nebezpečí tkví v nevyrovnanosti jejích výkonů. Sama o své slabině moc dobře ví. „Pořád mám problémy s technikou a nikdy nevím, zda můj příští běh bude pomalejší nebo rychlejší než ten předchozí. Každý můj závod je jiný,“ zoufá si.
Je však pravda, že na vrchol se v poslední době vždy dokázala připravit. Povede se to Anťuchové i tentokrát? A bude z toho onen vysněný svěťák? Stylovější zakončení kariéry by se těžko vymýšlelo.
