Atletická NEJ Jana Kudličky

Největší rival

Největším rivalem je pro mě nejspíš současný fenomén mužské tyčky Renaud Lavillenie. Kam přijede, tam vyhraje, ale kdo si počká, ten se dočká a na letošním mistrovství Evropy v Amsterdamu zaváhal. Jsme pouze lidé a v tyči to platí víc než v jiných disciplínách. Letos po dlouhé době prohrál v neskutečném olympijském finále, kde mu na zlato nestačil ani olympijský rekord.

Největší atletický kamarád

Největším kamarádem je určitě Kuba Holuša. Celá naše společná atletická kariéra začala ve stejný čas. Od začátku jezdíme na velké akce společně, takže od atletických začátků v plenkách až k velkým medailím.  

Nejoblíbenější závod

Nemám vyloženě nejoblíbenější závod. Nejraději ale skáču na místech mimo stadion. Myslím, že takto by odpověděli i moji tyčkařští kolegové, protože atmosféra je nesrovnatelná s tou, která panuje na stadionech. Každoročně se těším na Pražskou tyčku. Škoda, že u nás není takových akcí víc.

Nejoblíbenější stadion

Skákal jsem již na mnoha stadionech a nejoblíbenější jsou určitě ty, na kterých nám pravidelně přejí povětrnostní podmínky. Obecně řečeno, čím větší stadion, tím menší je pravděpodobnost větru do zad. V Česku je jediný stadion, který má tyčkařský sektor přímo u tribuny, a to je Třinec. Už teď se těším na mistrovství republiky, které se tam bude příští rok konat.

Nejoblíbenější destinace na trénink

Pravidelně létáme na Lanzarote, kde máme vše na jednom místě. Nemusíme se nikam přesouvat. Nicméně za ty roky se mi to tam již trochu okoukalo a párkrát jsem si vyzkoušel jihoafrický Potchefstroom, kde se mi moc líbilo. Akorát je to dál než Lanzarote. Nejraději mám tedy tyto dvě destinace a nejlepší by bylo je každý rok střídat.

Závod, na který nejraději vzpomínáš

Nejraději vzpomínám na dva závody. Prvním jsou olympijské hry v Pekingu. Byla to má první velká seniorská akce a hned po juniorských letech se mi podařilo postoupit do finále. Ještě emotivnější závod jsem pak zažil na HMS v Sopotech 2014, kde jsem si konečně doskákal pro vytouženou medaili, navíc jsem si v závodě vylepšil osobák.  

Největší zklamání

Zklamání ke sportu patří a první větší jsem si prožil na juniorském ME v Hengelu, kam jsem odjížděl jako jeden z favoritů, ale v kvalifikaci jsem neskočil základní výšku. Ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Zatím (musím zaklepat) se mi tyhle věci vyhýbají. Alespoň jsem si po příjezdu z Hengela spravil chuť a skočil v Břeclavi český juniorský rekord.

Tvoje nejsilnější stránka

Mojí nejsilnější stránkou je psychika. Čím větší závod se blíží, tím víc cítím, jak se ve mně akumuluje energie. Docela se mi daří zvládat „infarktové“ stavy třetích pokusů na velkých akcí. Tak doufám, že v tom budu pokračovat.

Pro co máš největší slabost

Rozhodně pro svou rodinu, protože bez dobrého zázemí by to nešlo. Člověk potřebuje cítit energii od lidí, kteří vám věří. Ale přiznám se, že miluji auta a pokud se mi při nějaké příležitosti naskytne nabídka, že bych se mohl v něčem svézt, tak nikdy neřeknu ne.

Nejoblíbenější činnost mimo atletiku

Moc času mimo atletiku není. Odpočinek je důležitý, a pokud to jde, tak moc rád chodím do kina, zahraju nějakou hru na Play stationu nebo si s Jiřinkou pustíme nějaký pěkný film.