Atletické zlato je z Pekingu doma
"Medaile je moc krásná, jen je škoda, že jsme k tomu nedostali žádnou krabičku. Asi čekali, že si ji dáme jen tak do kapsy," usmívala se dne po příletu do Prahy. "Bude muset Lukáš něco vyrobit, podobně jako ten věšáček."
Světový rekord "neplánuje"
Jaké může mít ještě olympijská vítězka další sny? "Aby vše takhle dál šlapalo... Také v osobním životě mi to vychází, všichni kolem mě jsou zdraví," vypočítala důvody svých dalších neopomíjeníhodných radostí. "Těžko půjde přebít tenhle úspěch, obhajovat je daleko těžší. Na druhou stranu jsem v té pozici vlastně už byla teď po Ósace. V den, kdy jsem odlétala, jsem si ve všech novinách přečetla, že tam jedu pro zlato," popsala svůj pohled na věc. "Jestli jsem si nějak představovala úspěch na olympiádě, tak takhle. Posledním pokusem a ještě tak daleko, to je sen," rozplývala se. "Je teď těžší hledat cíle než před olympiádou, teď je takový moment uspokojení. Nepatřím mezi ty, co plánují světový rekord, ale třeba by to ještě letos mohlo přes 70 letět. Pořád mě to totiž baví."
Znovu poražená Němka Obergföllová (vpravo) fandila Češce Špotákové proti Rusce Abakumovové - foto: E. Erben
Nečekaná podpora od soupeřek
Jak už uvedla dříve, ve svůj zlatý úspěch přestávala věřit. Jenže v průběhu soutěže cítila takovou podporu, že to rozhodně nevzdávala. Ta přicházela nejen z tribuny, kde byl český tým, ale dokonce i od soupeřek na ploše. "Všichni mi říkali, že mám na to, abych jí přehodila. Z toho, že mi vlastně fandí soupeřky, třeba i Němky, jsem byla docela v šoku. Jako by mi to přály víc, protože s nimi objíždím závody, a letos jsem jedinkrát prohrála. Jsem ráda, že jsem tolika lidem udělala radost." Svou nejlepší soupeřku, která velké zlepšení předvedla těsně před olympiádou a přímo na ní, nechtěla příliš komentovat. "Také jsem se kdysi zlepšila o pět metrů a nikoho to nezarazilo. Pokud se něco objeví, tak to bude brzy. A navíc já ji porazila v závodě a o to je to pro mě sladší, nemusím to vůbec řešit."
"Možná je lepší, že si to nepamatuju"
Po závodě prohlašovala, že si svůj hod ani nevybaví, dnes k tomu řekla: "Už jsem ho asi 40x viděla na YouTube, ale je to přeci jen spíš "nasledované". Asi to tak má být, že si takový hod nepamatuju," uvedla s tím, že taková situace, rozpoložení jsou stejně neopakovatelné. Už s českým a osobním rekordem z první série a stříbrem by byla spokojená, ale okolnosti jí nedovolily to zabalit.
Vítězný hod Barbory Špotákové s nepřekonatelným finským komentářem:
http://www.youtube.com/watch?v=zdBaXX4zj1o
Obrovská párty nebude
"Chvíli pro sebe jsem měla až teď v letadle. Od doby skončení závodu jsem se nezastavila. Bylo toho hrozně moc, poprvé jsem v životě jsem se opravdu těšila na let," podala důkaz své vytíženosti. "Oslavy samozřejmě již nějaké byly, například přímo v českém domě. Ještě moc nevím, jak budou vypadat tady, ale určitě bude něco v Praze, třeba hospodu U Pinkasů nemůžu vynechat, v Sýkořicích s Lukášem, také s bratrem v Ústí. Ale nějaká obrovská oslava to ne, vždy je lepší, když to nějak spíš vyplyne," popsala.
Pivo raději české, stejně jako polívku
Domů se Barbora Špotáková těšila nejvíce na blízké, pokud jí něco konkrétního chybělo, tak polívka. "To tam prostě nebylo, těším se na nějaký vývar." Oštěpařka je známá svým kladným postojem k pivu, tomu českému mohla holdovat i přímo v Pekingu. "Servis českého olypmijského domu fungoval výborně, ať jste byl první nebo vypadl v prvním kole, chovali se tam k vám stejně. Myslím, že plzeňského piva tam bylo snad 120 sudů, do vesnice jsme ale mohli dovést jen velmi málo. Čínské pivo byl v láhvi po 6 deci, vypít se dalo maximálně jedno, byl to zvláštní pocit. Muselo být hodně vychlazené."
"Chci se ještě předvést"
"Zato představa o závodech je velmi konkrétní," odpověděla směrem k dalším bitvám se soupeřkami, "čekají mě tři. 2. září Lausanne, na 5. tam odtud snad přivezu velké soupeřky do Jablonce a 13. září světové finále. Poslední dva roky jsem tam vyhrála, tak se budu chtít zase předvést." Vydrží jí ještě forma, bude trénovat? "I po Ósace jsem si dala volno, takže trocha odpočinku mi neuškodí, když je forma, tak se hned tak neztratí, není třeba to hrotit," zakončila oblíbeným souslovím své "tréninkové plány". "Ale určitě se budu chtít ukázat, hlavně tady doma, vždyť tu budou skoro všechny finalistky z Pekingu," upozornila.
Olympijský vítěz je vidět - v jakékoli disciplíně
"Gratulací bylo dost, když tu řeknu jednu, tak se mi ozve dalších 150 lidí, že jsem o nich nemluvila. Ale volal mi pan prezident, což bylo samozřejmě zvláštní," mluvila s úctou o blahopřání od hlavy státu. "Hned po závodě mi gratuloval Jonathan Edwards, a potkala jsem se také s Jelenou Isinbajevovou, s tou jsme se i vyfotili." Také si Špotáková všimla, v čem je olympiáda jiná. "Tady vás registrují opravdu ze všech zemí a sportů, olympijský vítěz zajímá každého, i když dělá jinou disciplínu."
"Nejsem Emil Nádeníček"
Oštěpařská šampionka se neubránila také dotazům na vzdálenější budoucnost, pokud jde třeba od rodinu, přímé odpovědi se vyhýbala. "Nejsem Emil Nádenček, který měl naplánované úplně vše." Potvrdila však, že příští sezónu by závodit chtěla, ale že nebude mít tolik přípravných soustředění jako letos. "Bylo to pod obrovským tlakem od jara, velký psychický záběr. Všude si přečtete, že přivezete zlato." Podobně "odbyla" otázky na slíbený song od Tří sester. "Je to hezká odměna, ale písničku jsme spolu neprobírali, nechávám to plynout. Četla jsem, že ve středu by mohla být hotová, už se těším." Také dům by měli s přítelem začít stavět. "On se nabídl sám, že chce stavět barák, mně by zas tak nevadilo bydlet v bytě. Ale když už máme ten pozemek... mělo by se s ním něco udělat. Navíc situace je teď jednodušší," usmála se vzhledem k tomu jakou odměnu, si svým výkonem vysloužila. "Ale bude to spíš dělat Lukáš, baví ho to," uzavřela.
Kde budete moci vidět Barboru Špotákovou v nejbližší době?
2. září - mítink Lausanne
5. září - Jablonecký oštěp
13. září - Světové atletické finále Stuttgart
