Bergrová kvůli záhadě v nártu trénuje jako půlkařka

Je to jedna z oněch lékařských záhad, které nepotěší. Zuzanu Bergrovou bolí v nártu a žádný z odborníků netuší proč. „Je to v místech, kde jsem kdysi měla únavovou zlomeninu, ale ta to naštěstí není. Nejspíš nějaký problém funkčního rázu,“ popisuje 27letá závodnice svou zdravotní patálii, kvůli které musela vynechat halovou sezonu s vrcholem na mistrovství světa, kde by za příznivějších okolností obhajovala spolu se štafetou dva roky starý bronz.

Takto z úspěšného kvarteta odcestovala do Istanbulu jen Denisa Rosolová na individuální závod na 400 m. Bergrová v tu dobu byla na horách a závody štafet neviděla ani v televizi. „Což je asi dobře, protože by mě to nejspíš dost naštvalo. Vzhledem k výkonům, které tam byly dosaženy, si totiž myslím, že pokud bychom se zúčastnily a sešly se ve formě alespoň na úrovni lepšího průměru, mohlo by to být hodně zajímavé,“ říká Bergrová s odstupem jednoho měsíce.

To už má za sebou soustředění v Jihoafrické republice, kde strávila 24 dní s kolegyněmi ze skupiny známé pod jménem „Rychlý holky“ a také s početnou skupinou oštěpařů, která se v Potchefstroomu připravuje pod vedením Jana Železného. „Už jsem tam byla popáté a nemůžu si stěžovat. Počasí bylo dobré, prostředí taky. Bydlí se v chatkách po dvou, po třech, vlastně je to takový příjemný pionýrák. Stačí vyjít na zápraží a je pravděpodobné, že někoho z Čechů potkáte,“ popisuje tamní podmínky. 

I  v teple však její přípravu ovlivňovaly problémy s nártem. „Zatím to vypadá, jako bych nabíhala objem na osmistovku,“ komentovala trpce skutečnost, že jí komplikace nedovolily tradiční rychlé úseky. „Vytvořily jsme s Kačkou Cachovou, kterou také pořád něco bolí, takovou profláklou dvojku simulantek,“ říká s nadhledem. „Myslím ale, že celkově jsem toho udělala dost a věřím tomu, že se speciální rychlost dá nahnat celkem rychle,“ dodává už vážně.

Času opravdu není nazbyt, vždyť první vrchol sezony by ji měl čekat už na konci června na evropském šampionátu v Helsinkách. A to má navíc svěřenkyně Martiny Blažkové v plánu splnit nominační kritéria co nejdříve, aby zbyl čas na přitrénování. „Konkrétní soupis závodů ještě nemám, ale určitě bych chtěla absolvovat aspoň jednu čtvrtku překážek před tím, než poběžím koncem května na Zlaté tretře Ostrava,“ nastiňuje.

Už nyní se zdá být jisté, že cesta přes čtvrtku překážek je pro ni jedinou možností, jak se dostat na mistrovství Evropy. Úspěšný štafetový kvartet, který tvoří s Denisou Rosolovou, Zuzanou Hejnovou a Jitkou Bartoničkovou totiž s největší pravděpodobností v Helsinkách závodit nebude. „U Denisy a Zuzky se předpokládá, že ve svých individuálních disciplínách projdou až do finále, se štafetou by jim přibyly ještě další dvě rychlé čtvrtky a to je na pětidenní soutěž opravdu moc,“ vysvětluje Bergrová s tím, že pro olympiádu se naopak zatím se štafetou počítá. „Vzhledem k loňským časům by nám nominace neměla uniknout. Hlavně ale musíme všechny vydržet po kupě, přičemž nejrizikovější článek jsem v tomto ohledu zřejmě zase já,“ připomíná své zdravotní problémy.

Je však pravdou, že v oblasti marodění má bohaté zkušenosti a není to tedy nic, z čeho by se dopředu nějak stresovala. „Zase holt obíhám to svoje kolečko u odborníků," říká smířeně a vyzdvihuje pomoc od Vittore teamu, kam s některými kolegyněmi patří. Jsou v něm i další čeští atleti a také závodníci z jiných sportů jako třeba kanoisté, akvabely, lyžaři, je tam parkurová jezdkyně, krasobruslařka, jezdec na motokárách... „Ideou je, že jako tým budeme atraktivnější pro sponzory než jako jednotlivci. Pro nás je důležité, že nám poskytují takový ten servis profesionálním sportovcům od masérů, přes doktory, fyzioterapeuty apod.," vypočítává Bergrová a pochvaluje si úsporu času i energie s tím spojenou.

Obojí potřebuje nejen pro naplnění nejen sportovních cílů, ale také k tomu, aby konečně po sedmi letech uzavřela své studium na Karlově univerzitě. Zbývá jí dokončit diplomovou práci na téma využití konotací zdraví v marketingu a reklamě. „Původně jsem ji chtěla obhajovat už v květnu, ale protože mi na soustředění vypověděl službu počítač a já ztratila tři týdny, musí se to celé posunout na září. To už je ale opravdu nejzazší termín," uzavírá naše předsezonní povídání.