Bronzy štafet završily úspěšný šampionát

Bronzy štafet završily úspěšný šampionát
Aktuality
neděle 3. března 2013
Ve švédském Göteborgu vyvrcholilo halové mistrovství Evropy. Českým barvám přineslo pět medailí a druhý nejvyšší bodový zisk za dvacet let samostatných výprav. Vedle titulu Masláka a čtyřech bronzů by neměla zapadnout ani tři "bramborová" umístění či dva nepostupy do finále o tisíciny. Signály, které značí, že za dva roky doma v Praze může být ještě lépe.
Göteborg předal vlajku Praze

32. halový evropský šampionát skončil a je na čase vyhlížet ten, který za dva roky pořádáme. Nejprve ale zhodnoťme ten uplynulý, především co do výsledků našich atletů, kteří se prezentovali ve výborném světle. Čtyři bronzy a jediné zlato nás sice v medailovém pořadí nepustily do první desítky (11.), zato v bodovém hodnocení jsme šestí před Ukrajinou, Itálií, Španělskem, Běloruskem a Polskem. Pomohly k tomu pochopitelně i jinak nepopulární bramborová umístění, která se urodila hned tři, a další dvě pátá místa. Ne zrovna šťastné unikum jsou dvě atletky, kterým chyběla jediná tisícina k postupu do finále.

"Výsledek naší výpravy je skvělá pozvánka na HME v Praze 2015, kde to bude podle mě ještě lepší," zhodnotil své svěřence šéftrenér Tomáš Dvořák. který zároveň zdůraznil. "Myslím ale, že se atleti fanouškům v mezičase ještě solidně připomenou." Příští velkou stanicí je Moskva a byť jde o pochopitelně o světovou a tady mnohde větší konkurenci, Dvořák říká:  "Mají vítr v plachtách, snad jim to vydrží."

Šampionát ovládlo Rusko, a to podle obou sledovaných hledisek. Co do medailí to ale nakonec bylo těsné, neboť čtyři zlaté získaly hned tři země a rozhodly tedy až stříbrné medaile. Těch Rusové nasbírali sedm (tři bronzové), Britové tři (1 bronz), Francouzi dva (3 bronzy). Stejné pořadí nejlepších třech zemí platí i za finálová umístění, vítězné Rusko odskočilo podstatně výrazněji se ziskem 145 bodů, Velkou Británii a Francii dělilo jen devět bodů (99 a 90).

Štafetové bronzy

Doba bronzová štafety čtvrtkařek pokračuje, od Dauhá 2010 přes Helsinky 2012 přidala třetí kov této barvy. Zraněnou Zuzanu Bergrovou ze stabilní sestavy důstojně nahradila půlkařka Lenka Masná, které předávala z druhého úseku Jitka Bartoničková, a tým rámovaly obě finalistky individuální čtyřstovky, na prvním Denisa Rosolová, na posledním Zuzana Hejnová. Rosolová závod skvěle rozběhla na druhém místě, Bartoničková se udržela za vedoucí Britkou, Masná sice ztratila dvě místa, ale nikoli kontakt, a Hejnová pak v závěru zlomila odpor Francouzky Gayotové, čímž vybojovala pro českou výpravu již třetí bronz. Zlato brala v rekordu národním i šampionátu (o světovém výkonu roku nemluvě) 3:27.56 britská sestava Childová, Coxová, Ohuruoguová, Shakes-Draytonová. O půl vteřiny zpět se dostaly do cíle Rusky, čas české čtveřice: 3:28.49 (rozhovor s nimi zde).

Velké drama plné strkanic a kolizí se podle očekávání odehrálo v mužských štafetách. I zde český kvartet sahal po medaili už na dráze, nakonec od ní zůstal setiny a bronz mu přiřklo až rozhodnutí jury, která nakonec diskvalifikovala původně třetí Poláky. (Více o tom v samostatném článku.) Štafeta ve složení Daniel Němeček, Josef Prorok, Petr Lichý, Pavel Maslák se po většinu průběhu držela na pátém místě, finišman Maslák ji vytáhl až do kontaktu s medailí, nakonec však na svého soupeře, Poláka Sobiňského, nestačil o 11 setin. První do cíle donesli Britové ve složení Bingham, Buck, Levine, Strachan a v čase 3:05.78, s odstupem vteřiny doběhli druzí Rusové a za nimi Poláci. Česká čtveřice dosáhla času 3:07.64.

Helcelet 4., Kudlička 5.

Sedmibojař Adam Sebastian Helcelet vstupoval do závěrečného kilometru ze třetí pozice, ale nakonec ani osobní rekord 2:42.26 mu nestačil na bronz. O čtyři body jej nakonec v součtu předčil Srb Dudaš, Helcelet si vytvořil i celkový osobní rekord 6095 b, když se kromě kilometrů zlepšil i v dálce a v tyči svůj dílčí osobák vyrovnal. Zlato získal ve vylepšeném nizozemském rekordu a světovém výkonu roku 6372 Eelco Sintnicolaas, stříbro ve svém nejlepším závodě kariéry (6297) Francouz Mayer. "Jsem hodně naštvaný, ale vím, že do běhu jsem dal všechno. Věřil jsem si, že soupeře uhlídám, i když jsou celkově lepší běžci. Nakonec to těsně nevyšlo. Možná i proto, že se mi v poslední zatáčce únavou podlomily nohy a já měl co dělat, abych neupadl. Ale tam jsem ty klíčové body neztratil, to spíš v kouli nebo výšce," zhodnotil se svěřenec Rudolfa Černého, jenž hned dodal: "Na druhou stranu, nebýt toho, že Dudaš pokazil tyč, vůbec jsem o medaili nebojoval. Takže když to vezmu kolem a kolem, čtvrté místo a osobní rekord jsou vlastně dobré. Hlavní je pro mě stejně desetiboj, kde bych si chtěl zlepšit osobák o nějakých 200 bodů. Rezervy mám hlavně ve vrzích," shrnul stále teprve 21letý Helcelet.

Svůj vysoký standard zopakoval tyčkař Jan Kudlička, ale 571 na první pokus dnes na medaili nestačilo. Bronzová i stříbrná se udělovala o 5 cm výš a putovala na krk Němce Mohra (tuto výšku napoprvé) a Otta (napoprvé). "Dva skoky přes 570 cm, navíc jen den po tak těžké kvalifikaci, to je hodně dobré," pochválil se svěřenec Boleslava Patery. "Ale samozřejmě vyrovnaný národní rekord a medaile by byly ještě víc. Snažil jsem se, ale asi jsem byl při tom nejnadějnějším pokusu blízko. Ono je to těžké posoudit, protože na takovýchto akcích převyšuje míra hecu senzitivitu. Taky mi tu moc nevyhovoval ten pružný povrch, i když nakonec jsem se s tím nějak popral. No co, já tu medaili přivezu někdy příště," uzavřel optmisticky 24letý Kudlička. Svou soutěž si dnes otevřel Francouz Renaud Lavillenie, když (v souboji s Mohrem, který střídavě vynchával a "křížkoval") překonal 586, 591, 596, 601 - vše při první příležitosti. Poté (již zcela sám) Lavillenie atakoval 607 cm, čímž by se stal druhým nejlepším tyčkařem všech dob. Mnoho k tomu nechybělo. Při třetím pokusu totiž sice o laťku zavadil a ta ta se roztančila, jenže nespadla. Lavillenieho radost všk neměla dlouhého trvání. Ukázalo se totiž, že jeden konec laťky neskončil zpátky na kolících, ale na plošce na vrchu stojanů, což pravidla považují za nezdařený pokus. "Jsou to stupidní pravidla. Dnes máme na cestě tolik překážek - zredukovali nám čas na skok, zkrátili nám hřebíky na tretrách. Není to jako před dvaceti lety, kdy Bubka tvořil světové rekordy. Tehdy bych žádné problémy neměl a mohl bych skákat ještě výš,"  durdil se po soutěži.

 

Šedesátka s českými sprinterkami

Z českého i celkového pohledu otevřely závěrečný blok sprinterky na šedesátce. Další výborný čas si připsala Kateřina Čechová, přesto bylo 7.26 osm setin od finále. "Kdybych spojila včerejší běh s dnešním startem, tak by z toho možná nebyl postup, ale národní rekord určitě. I tak jsem si ale závod užila, jak jsem chtěla, byl namotivovná tak akorát. Po dvou takových časech můžu říct, že už jsem fakt sprinterka, i když zatím ještě takové poupě, které musí rozkvést. Ale jednou to přinde," říkala svěřenkyně Luďka Svobody.

Její kolegyně Barbora Procházková přidala další kvalitní čas 7.42 a z Göteborgu si při své velké premiéře odveze 15. místo. "Jsem strašně spokojená, z tohoto šampionátu budu odjíždět s úsměvem na rtech," řekla ostatně sama svěřenkyně Františka Ptáčníka. "Start byl absolutně super, akorát ještě neumím ten závěr. Také zatím neumím v takové konkurenci běhat z těch krajních drah. Ale i tak to pro mě byl úžasný zážitek, zkušenosti k nezaplacení," shrnula Procházková.

Vyrovnanost pole sprinterek se ukázala i ve finále, celá osmička se vešla do šesti setin, medailistky do jediné. Zlato si vysloužila Bulharka Tezdžan Najmovová za 7.10, stříbro ve stejném čase Ukrajinka Rjemjeňová, bronz putoval do Francie zásluhou Soumaréové.

Finále bez české účasti

Výška splnila naprosto medailová očekávání - co do počtu dvou účastnic - domácího publika, nejvyšší stupínek však zůstal vyhrazen Španělce Ruth Beitiaové, která jako jediná zdolala 199 cm. O tři centimetr níž rozhodl lepší zápis pro Jungmarkovou před Green-Tregarovou. Nedařilo se vedoucí ženě světových tabulek Trostové, které vystavilo stop již 196 a skončila na děleném čtvrtém místě.

Také v dálce se hala Scandinavium radovala z cenného kovu, ale ani zde z mistra Evropy, i když proto Švéd Tornéus udělal vše, národní rekord dvakrát posunul, až na 829 cm. Jenže Rus Alexandr Měnkov byl ještě o dva centimetry lepší, což je mimochodem i nejlepší světový výkon roku. Bronz ve vyrovnané bitvě uzmul Němec Reif (807).

Specialista na stýpl Mahiedine Mekhissi-Benabbad se prosadil na patnáctistovce v čase 3:37.17. Francouz o svém triumfu rozhodl závěrečným podběhnutím Turka Özbilena (v cíli o pět setin později), triumf galského kohouta dovršil půlvteřiny za vítězným krajanem Denissel.

Přehled výsledků českých reprezentantů

Výsledky jsou zde.

Michal Procházka, foto: graf.cz