ČAS uspořádal konferenci „Women’s Leadership“

„Teoretický“ blok o efektivitě a psychologii

Dopolední a časně odpolední blok se skládal ze čtyř třičtvrtěhodinových přednášek zaměřených na tzv. měkké dovednosti. Nejprve jak efektivně komunikovat a naplánovat si čas, následovaly psychologicky zaměřené lekce.

Jana Jandová mluvila o efektivní komunikaci, pro niž je klíčovým přívlastkem „nenásilná“. Díky tomu lze dosáhnout nejlepších výsledků. Ideálem je, když se komunikuje rovnocenně, dospělý-dospělý, nikoli třeba rodič-dítě.

Aneta Martinek navázala s efektivním time-managementem. Neboli radami, jak využít dne za pomoci prostých nástrojů jako správně nastaveného pracovní prostředí (čistý stůl) nebo „to-do listu“ (úkolníčku), v němž největší blaho – a hlavně kýženou efektivitu – způsobuje odškrtávání si splněných úkolů. K tomu přidala řadu užitečných tipů na aplikace a knihy k tématu.

Lucie Audi přišla s radami, jak si zvednout profesní sebevědomí, jak vyjednávat a jak se poprat s nervozitou. Jako zkušená profesionálka v oblasti lidských zdrojů přesně ví, jak se chovat při pracovních pohovorech, ale i jak si ve stávající pozici říci o více peněz. Obecná rada zní: prodávat své schopnosti, profesní dovednosti, nikoli jaké máte „náklady“ třeba se dvěma dětmi a hypotékou.

Sportovní psychologii se Kateřina Vejvodová věnuje několik let a dobře ví, na co se v této oblasti zaměřit. Její přednáška tak obsahovala takové zásadní tipy, jak si vhodně stanovit své cíle, čím se při výkonu zabývat (přítomností a ne minulostí ani budoucností) a čeho si naopak nevšímat (věcí mimo naši kontrolu či slabin). Ale třeba i drobnější rady, jak během dne jednoduchým dýchacím cvičením uvolnit své tělo.

Pestré příběhy žen u atletiky

Odpolední blok nabídl profily osobností z různých oblastí atletického prostředí. O své profesi – vesměs poprvé v životě – povídaly šéflékařka české reprezentace Karolína Velebová, sportovní novinářka z České televize Žaneta Peřinová, konzultantka Světové atletiky pro mediální operace (zázemí pro média na soutěžích) Martina Kučerová a bývalá reprezentantka Denisa Helceletová.

Karolína Velebová v druhém ročníku vysoké školy nestihla všechny zkoušky, nakonec úspěšně dokončila studium nejen západní, ale i čínské medicíny. A vzdělává se dál, aktuálně získala k dřívější atestaci rehabilitace také specializaci na sportovní lékařství. Z malé „špeluňky“ (její výraz) na Karlově náměstí vyrostla v lékařku s vlastní klinikou, o jejíž služby stojí vedle ČASu třeba také ČOV.

Jejím manželem je sprinter Jan Veleba, spolu mají syna Tomáše. „Máme štěstí, že náš syn je bezproblémové dítě, ve třech měsících s námi cestoval do Jižní Afriky. Taky bez pomoci obou babiček si to nedovedu představit,“ přibližuje, jak kloubí profesní a rodinný život.

Jméno Žanety Peřinové asi netřeba dlouze představovat. Málo se však ví, že do České televize dorazila jako studentka managementu na FTVS na třítýdenní stáž již v roce 2001. Nabídku od Roberta Záruby pracovat na stálo ve sportovní redakci – do té doby takřka výhradně mužské – přijala hned, stejně jako o pár let později od Michala Dusíka mít za hlavní odvětví atletiku, které se v mládí věnovala.

S mikrofonem na atletických akcích ji vídáme od mistrovství Evropy 2010 v Barceloně a nyní už má na svém kontě i práci na olympiádách a zpovídané desítky českých, ale také zahraničních hvězd. Při otázce na nejtěžší moment na ploše neváhala. „Rozhovor s Kristiinou Mäki v Tokiu. Vůbec jsem netušila, co na tom čísla má napsané. Přeci jen jsme veřejnoprávní televize,“ směje se s odstupem času, ale dobře jí tehdy nebylo. „Rozhovor se tím sundáváním čísla neúnosně protáhl. Na druhou stranu to byl krásný emotivní moment a i kluci komentátoři mě uklidňovali,“ dodává.

Patrně nejméně veřejně známou z této části konference byla Martina Kučerová. Bez její práce by ale atletické (i jiné sportovní akce) vypadaly jinak. Stará se totiž se svým týmem o tzv. mediální operace, tedy o vše, co souvisí se zázemím pro novináře. Pro ty píšící v současné době bude chystat vrcholné akce, neboť druhým rokem pracuje pro Světovou atletiku právě v této pozici, takže ji brzy čeká první velký úkol v podobě HMS v Bělehradu.

Kučerová se vypracovala původně ze sportovní novinářky – jako první „práci“ jí dali třídit černobílé fotografie a podobně jako Peřinová mohla zapomenout na výhradně „mužské“ sporty jako fotbal či hokej. Postupně se přesunula na druhou stranu do oblasti PR, nejprve u tenisu a později u atletiky. Dlouhodobě pracuje pro Zlatou tretru a – dnes už se smíchem – vzpomíná, když na věhlasném mítinku celé novinářské tribuně chyběly elektrické zásuvky a pár minut před začátkem běhala po stadionu a sháněla je. „Můj manžel mi zakázal ho zmiňovat, ale jsem vděčná za podporu, kterou od něj mám. Za každou úspěšnou ženou hledej muže,“ parafrázovala známé úsloví.

Sportovní kariéra Denisy Helceletové byla mimořádně úspěšná, ale když se ve třiceti letech naplnila, netušila, jak se uplatnit. Sice se jí povedlo částečně oddálit, když po mistrovství světa v Londýně 2017 otěhotněla, ale stejně musela přemýšlet co dál. O pár let poté se jí povedlo nastartovat novou kariéru, když rozjela pro děti „kempy vítězů“, které fungují jako jakési letní příměstské tábory, nebo přišla s animátorským programem „čipery z ráje“, který se kompletně postará o děti, zatímco rodiče mohou relaxovat. A také je Denisa patronkou Atletiky pro celou rodinu. „Vždy říkám, že když se chce, tak to jde. Jako žena ženě říkám, ano, máme to těžší. Skoro každá chce mít rodinu a s dětmi není snadné pracovat,“ vysvětluje své uvažování.

V závěrečné panelové diskuzi tyto čtyři ženy spolu s ředitelkou ČAS Karolínou Farskou sdílely zkušenosti, jak hledat rovnováhu mezi prací, volným časem a rodinou.

Zdravice od předsedy

Účastnice (a pár mužských účastníků) pozdravil na cestě z Dublinu do Prahy při mezipřistání v Mnichově i předseda ČAS Libor Varhaník. „Jsem rád, že jsem viděl vyrovnávání, že na Valné hromadě bylo mnohem více žen než dříve. Dveře jsou vám otevřené a tento seminář je jenom začátek,“ vzkázal ženám směrem k jejich většímu zapojení v atletickém hnutí.