Část výpravy odletěla do Japonska
Nejvíce novinářů zajímal v odletové hale ruzyňského letiště Tomáš Dvořák. Ten skutečně dorazil a usmíval se. "Určitě letím závodit. Těch 14 dní, co mě dělí od závodu, snad pomůže. Uvidíme, na nohu se podívá v Japonsku náš doktor."
Problémy s nohou trápí aktuálně také překážkářku Zuzanu Hejnovou. Tu v úterý na golfu bodnul komár a rána se nepochopitelně zanítila a prudce rozšířila: "Ucítila jsem štípnutí na levé noze a bylo to. V noci mě to začalo bolet, teď je noha stále nateklá," řekla Hejnová. "Nohu mám namazanou mastičkou a zabandážovanou. Nedá se s tím nic dělat, snad budu mít v letadle dost místa na nohu, potřebovala bych ji mít nataženou."
Diskařka Věra Cechlová Pospíšilová měla problémy vtěsnat se do limitu 20 kg na zavazadlo, ale jinak byla spokojená, ačkoliv trochu napjatá. "Nevracím se na závod, kde jsem vybojovala bronz," připomněla. "Je to pro mě nové mistrovství a jedu tam zabojovat. Jsem plná očekávání, je to jen těžce popsatelný pocit." Hlavním cílem je pro Cechlovou projít bezpečně kvalifikací. "Ta bude důležitá. Soupeřky znám, několikrát jsem se s nimi již letos setkala. Nedělám si ale hlavu s tím, kolik má která z nich hozeno. Důležitý bude právě ten jeden závod."
O nutnosti projít kvalifikací mluvili také výškaři Jaroslav Bába a Svatoslav Ton, zatímco Tomáš Janků pomáhal své přítelkyni Kateřině Baďurové s tyčemi: "Do finále by se mohlo jít možná i za 227 cm na první pokus," doufal Bába. "Poslední dva závody se mi moc nevyvedly, ale šel jsem je tréninkově, těch 227 bych chtěl určitě skočit."
Svatoslav Ton mířil ve svých plánech výše: "Bude to otázka momentální připravenosti. Když si vyrovnám, nebo vylepším osobní rekord, můžu mít medaili," řekl k tomu, ale zároveň dodal, že kvalifikace a finále budou dva rozdílné závody. "Nepřemýšlet v kvalifikaci na finále, to je základ. A hlavně myslet pozitivně. Když přemýšlíte o nevydařeném závodě, je to ve výšce vždy špatné." Volný čas chce Sváťa v Japonsku vyplnit mimo jiné čtením. "Přibalil jsem si knížku o zahrádkaření, protože to aktuálně řeším. Určitě se o tom poradím i s Dvořkou (Tomášem Dvořákem)," řekl Ton s úsměvem. "No ale už do letadla mám připravený scrabble. Poletíme dlouho, zahrajeme si s Dvořkou a Pepou Karasem, i když s ním asi česko-anglický scrabble."
Jestli bude mít Josef Karas na scrabble čas, není jisté. Učí se totiž japonsky a podle vlastních slov narozdíl od Tomáše Janků pečlivě. "Naštěstí mám dobrou paměť, umím už asi 60 slovíček. Těším se také na japonskou kuchyni, nebráním se žádným experimentům." Karas však rozhodně nechce pouze užívat si naprosto rozdílné kultury. "Řeknu to takhle," řekl desetibojař, který sní o olympiádě, po delším přemýšlení, "bude to osobní rekord. Chci, aby mě za rok na olympiádě soupeři i diváci aspoň trochu znali. A to, že budu na mistrovství světa, je k tomu velký krok. Takže až budu za chvíli sedět v letadle, budu šťastný. A až poletím nazpátek, chci být spokojený." S jakým umístěním a bodovým ziskem bude Karas v Japonsku spokojený? "Upřímně říkám, že jsem v lepší formě než před mítinkem v Kladně. Ještě včera jsem s Honzou Železným házel oštěpem. Chci udělat 8000 bodů a mrzí mě, že to neuvidí můj otec. Ale šetříme mu už nyní na letenku do Pekingu. Za rok bych totiž chtěl na olympiádě skončit do osmého místa. A proto teď v Ósace půjdu desetiboj na krev."
Do Japonska již s předstihem zamířil Roman Šebrle. Dnes odletěli Baďurová, Cechlová, Hejnová, Rybová, Ščerbová, Bába, Dvořák, Janků, Karas, Stehlík, Ton a Žalský, v pondělí budou následovat Brejchová, Dubnova, Laláková, Ledvinová, Straková, Špotáková, Balner a Guzdek. Barbora Dibelková odcestuje po vlastní ose.