Česká atletika slaví století a čtvrt

U příležitosti předešlého významného výročí vydal Český atletický svaz knihu 120 let české atletiky. Autoři Herbert Slavík a Michal Osoba zmapovali vývoj od vzniku organizované činnosti až po rok 2017. Desítky let jsou protkány stovkami poutavých příběhů o odhodlání, píli a obětavosti a tisíci lidských osudů pevně spojených s odvětvím, které si právem vydobylo označení královna sportu.

Původní cena publikace bohaté textově i obrazově byla 990 korun, nyní nabízíme zbylé kusy za 399 Kč.

Zájemci pište na: chciknihu@atletika.cz

8. 5. 1897 a největší zádrhel: který časopis unie vydá

AC Žižkov, Český klub sportovní, AC Praha, I. Český Lawn-tennisový Club Praha, AC Sparta Praha, Český Sculling Cercle, AC Plzeň, Bruslařský závodní klub, Český SKI Klub Praha, Český Yacht Klub Praha, Amatérský Sportovní klub. Pestrá škála jedenácti spolků, které provozovaly různé sporty se sešla v restauraci u Choděrů na Národní třídě v Praze (nyní v těchto prostorách působí kino Evald), aby definitivně stvrdila vznik České atletické amatérské unie, předchůdce ČAS. (Poznámka: Za dvanáctého zakládajícího člena se počítá Český Krkonošský SKI Klub v Jilemnici, sice nepřítomný, ale aktivně se podílející na přípravách.)

Nejvíce práce však bylo odvedeno před valnou hromadou. Během roku 1896 vznikl přípravný výbor ČAAU a musel se vypořádat s minimálně dvěma překážkami. Údajný profesionalismus dvou členů SK Slavia by mohl vést k zamítnutí přihlášky, a tak se klub k unii před jejím založením ještě nehlásil – formálně přijat byl až po úspěšném založení. Schválení klíčového dokumentu – stanov –, jejichž přípravu vedl AC Sparta, pak tehdejší rakouské úřady protahovaly více než půl roku. Ale povedlo se, a 15. března 1897 byly konečně akceptovány.

O dva měsíce později, v sobotu 8. května od osmi večer se pak konala ustavující valná hromada. Kdo by si myslel, že v tu chvíli už vše šlo zcela hladce, mýlil by se. Padlo prý „mnoho dobrých návrhů organizačních i technických“, ale závěr schůze byl poněkud divoký. Důvod? Delegáti se nemohli shodnout na oficiálním časopise Unie! Maxmilián Švagrovský prosazoval svůj Sportovní obzor, zástupci AC Praha a AC Sparta chtěli založit nový – Sportovní rozhledy. Jenže v tu chvíli, někdy v půl druhé v noci, zasáhl Josef Rössler a valnou hromadu ukončil. Tento bod a některé další tak měly být projednány na další schůzi a ani mnohé další rozpory v široké sportovní unii nebyly ani zdaleka vyřešený. (A magazín, původně pod názvem Lehká atletika vznikl až o půlstoletí později, v roce 1949.)

Otcové zakladatelé: Guth, Rössler a další persony

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, první předseda ČAAU (*23. 1. 1861 Heřmanův Městec, †8. 1. 1943 Náchod). V čele zůstal jen rok, poté se věnoval především olympijskému hnutí, v roce 1899 založil český výbor, když už byl předtím jako přítel barona de Coubertina zvolen členem MOV. Paradoxně se sám sportu aktivně nevěnoval, ač na gymnáziu učil vedle češtiny a francouzštiny i tělesnou výchovu. Překládal známé francouzské i německé autory (Verne, Zola, May a další). Sám byl spisovatel, jako pseudonym si zvolil Stanislav Jarkovský a je autorem publikací „Paměti olympijské“ či „Vývoj českého olympismu“. Spolupracoval s redakcí Ottova slovníku naučného. Jako odborník na etiketu byl po roce 1918 ceremoniářem prezidenta republiky. Čestným členem ČsAAU se stal v roce 1922. Je pochován ve střední části hřbitova na Olšanech.

Josef Rössler-Ořovský, I. místopředseda (*29. 6. 1869 Praha, †17. 1. 1933 Praha). Na ustavující schůzi ČAAU zastupoval Bruslařský klub, který spoluzaložil už jako kluk. Pseudonym Ořovský zvolil jako překlad svého jména z němčiny (Ross = Oř). Po Guthovi následoval jako druhý předseda ČAAU (1899-1901), také on pomáhal s ustavováním olympijského hnutí, a později vedl několik výprav na OH (1908–1928). Podílel se na vzniku dalších zakládajících členů ČAAU, I. Českého Lawn-tennisového Clubu a Českého Yacht Klubu. Kromě toho soudcoval první fotbalové derby mezi Slavií a Spartou. Je pochován na vyšehradském hřbitově.

Václav Rudl, tajemník (*31. 1. 1874, †11. 6. 1913). Stál rovněž u vzniku „Českého výboru pro hry olympijské“. Mladší bratry Bohumila a Rudolfa přivedl ke sportu, všichni působili v AC Sparta. Václav byl průkopníkem práce s mládeží, sestavil první dorostenecké družstvo. Pořádal také závod na 220 yardů (201 m) o mistra klubu – sám jej vyhrál. Nejvíce vynikal v dnes již kuriózně znějící disciplíně, běhu trojnohém (dvojice k sobě připoutaná jednou nohou).

Otakar Krajíček, pokladník (*25. 1. 1870, †5. 5. 1932). Na dvě krátká období na přelomu let 1904 a 1905 a poté v roce 1911 byl předsedou ČAAU. Založil první klub AC Praha 1890 (a navrhl třeba také oddílový kroj), vyhrál premiéru chodeckého závodu z Prahy do Brandýsa nad Labem (22. 4. 1893), a stal se členem prvního sboru rozhodčích (1903). Byl také členem komise, která vydávala první seznam klubů pořádajících závody o titul mistra Čech a která sestavila českou rekordní listinu. V roce 1922 se stal čestným členem ČsAAU.

Otakar Maleček, knihovník. Tuto pozici zastával do roku 1899, poté byl revizorem a v letech 1904 až 1905 místopředseda ČAAU. Na pražských Maninách pořádal jedny z prvních závodů spolu s bratry Karlem a Josefem. Prvně jmenovaný držel většinu rekordů na krátkých tratích od 50 yardů do 250 metrů – s výjimkou 50 m, které měl nejrychlejší Ota (6,5 vteřiny). Josef zase jejich výkony zaznamenával a vytvořil tak jedny z prvních statistik.

Oskar John Lažnovský, revizor (*23. 2. 1869, †14. 11. 1944). Spoluzakladatel hned několika klubů – AC Praha, AC Královské Vinohrady, AC Plzeň. Sám aktivní atlet, vyhrál na prvních závodech v roce 1887 (běh na 150 i 660 kroků) i na premiéře mistrovství Čech v následujícím roce (200 kroků). V roce 1893 vyhrál klubovou soutěž o nejvíce ušlých kilometrů – bylo jich 1 462. Jako jazykově vybavený plnil roli klíčové postavy pro kontakt a inspiraci se zahraničím, hlavně s britskými ostrovy (proto i přízvisko „John“). Atletiku rovněž popularizoval novinovými články či kresbami.

Josef Hlavsa, revizor (*5. 5. 1873 Praha, †22. 5. 1923). Založil a předsedal Českému klubu sportovnímu. Spolu s Janem Hrazdirou stáli u zrodu slavných Běchovic včetně výběru trati, na níž se se běhá do současnosti. Byl velkoobchodníkem.

Jedinou informací v publikaci Sto let královny o zvoleném II. místopředsedovi Stanislavu Havlíkovi je, že byl delegátem Amatérského sportovního klubu, v příloze knihy se však u jeho jména uvádí jako klub Sparta.

Zapisovatelem byl Bedřich Hingst. O této osobě zase víme jen tolik, že působil v Českém klubu velocipedistů. Na valné hromadě však zastupoval Závodní klub „Trojlístek“, který však nebyl zakládajícím členem ČAAU a tak je u jeho jména uveden jako klub Sculling Cercle.

Zdroje: 120 let české atletiky, Sto let královny, Kdo byl kdo v české atletice