Česká výprava na 11. halovém mistrovství světa

Vícebojař Roman Šebrle je největší českou nadějí na zisk medaile. Evropský rekordman v sedmiboji drží na halových mistrovstvích světa unikátní bilanci. Startoval čtyřikrát a nikdy neodešel bez medaile. Před sedmi lety v Maebaši získal bronz, dva roky na to přivezl z Lisabonu zlato, v roce 2003 v Birminghamu vybojoval opět bronz a předloni se v Budapešti umístil na stupni nejvyšším, když zároveň vytvořil nový evropský rekord – 6438 bodů! I letos by rád uspěl. Na začátku halové sezony se přiznal: „S trenérem Daliborem Kupkou jsme kompletně překopali trénink. Šli jsme víc do rychlostní vytrvalosti a mělo by to přinést své ovoce.“ A HMS v Moskvě? „Největším konkurentem bude Bryan Clay. Myslím si, že se bude pohybovat okolo 6400 bodů. A proto já musím udělat přes 6400, tzn. k evropskému rekordu.“ Šebrle by rád vrátil porážku Američanu Clayovi z loňského šampionátu v Helsinkách. „A doufám, že budu lepší v tyči. Na minulém halovém mistrovství světa jsem skočil jen 4.80 metru,“ vysvětluje Šebrle. „Byl to jediný závod v sezoně, kdy jsem nepřekonal pět metrů. Byla to velká smůla, mohl to tenkrát  být světový rekord.“

Tyčkařka Pavla Hamáčková má z halových šampionátů nejcennější medaile. V roce 2001 překonala v Lisabonu laťku ve výšce 4.51 metru a bylo z toho zlato. Vinou vleklých zdravotních potíží jí unikla možnost obhajovat titul o dva roky později, ačkoliv nominační limit s přehledem splnila, když vytvořila nový český halový rekord 4.57 metru. Vynechala i následující šampionát v Budapešti. Letos si účast na HMS zajistila výkonem 4.50 metru 29. ledna v Drážďanech. „V Moskvě předpokládám postup do finále. Tam už to je ale úplně jiný závod. Osm lidí není zase tolik a závod se může vyvinout naprosto jakkoliv,“ říká svěřenkyně Boleslava Patery. „Soupeřky moc nesleduji, nejsem takový ten tabulkový typ, co denně sleduje ranking IAAF,“ dodává bronzová tyčkařka z Helsinek. „Když budu skákat svoje vrcholné výkony, tak bych mohla doufám skončit hodně vysoko,“ věří si.

Tomáš Janků, jednatřicetiletý rodák z Jablonce nad Nisou je pravidelným účastníkem světových i evropských šampionátů. Na halovém mistrovství světa reprezentoval naše barvy dvakrát. Před třemi lety v Birminghamu z toho bylo šesté místo, o rok později v Maďarsku zůstal hluboko v poli poražených, když v nabité konkurenci předvedl jen 2.20 metru. Letos si účast zajistil výkonem 2.30 metru, čímž o dva centimetry překonal nominační limit Českého atletického svazu. „Letím do Moskvy s cílem postoupit do finále,“ říká Tomáš Janků, „Do soutěže půjdu s tím, že chci předvést nejlepší výkon sezony. Za to budu rád, i když to třeba nebude stačit na medaili.“ Výškař pražské Dukly tak zřejmě naráží na skutečnost, že letošní výkony nejlepších světových výškařů se pohybují nad hranicí jeho osobního halového rekordu 2.31 metru.

Svěřenkyně Michala Pogányho Barbora Laláková letos v Banské Bystrici vytvořila nový český halový rekord, když se přehoupla přes laťku ve výšce 1.99 metru. O jeden centimetr tak překonala předchozí maximum Zuzany Hlavoňové z roku 2000. Halové mistrovství světa bude pro čtyřiadvacetiletou výškařku USK Praha premiérovým startem na světovém šampionátu dospělých. V roce 2002 byla na mistrovství Evropy v Mnichově, kde skončila v kvalifikaci, v témže roce ze zúčastnila i halového evropského šampionátu. „199 centimetrů se neskáče každý den. Předpokládám, že v Moskvě bude hodně těžké  takového výkonu dosáhnout,“ uvažuje čerstvá mistryně České republiky ve své disciplíně. A jaké jsou cíle Barbory Lalákové pro moskevský šampionát? „Bude pro mě důležité zvládnout kvalifikaci. Pokud se mi podaří postoupit do finále, budu spokojená. A tam už to bude úplně o něčem jiném...“

Závodnice PSK Olympu Praha Iva Straková reprezentovala republiku na dvou velkých halových podnicích. V roce 2003 na světovém šampionátu v Birminghamu skončila v kvalifikaci. Loni na mistrovství Evropy v Madridu vybojovala sedmé místo. Letos se do Moskvy kvalifikovala vyrovnaným osobním rekordem 1.96 metru v německém Arnstadtu. Až do mistrovství ČR v hale Otakara Jandery ale nebylo jisté, zda se do Moskvy podívá. Splněný limit měly hned tři výškařky, přičemž letět mohly pouze dvě. „Věděla jsem už na začátku sezony, že do Moskvy nebude lehké se dostat. Obě holky (Dubnová i Laláková) byly ve skvělé formě,“ říká účastnice Olympijských her v Aténách 2004. „Proto jsem o svých ambicích pro světový šampionát v Moskvě příliš nepřemýšlela, každopádně chci skočit co nejvýš, probojovat se z kvalifikace a dál se uvidí.“

Premiéru na seniorských šampionátech si překážkář pražské Dukly Stanislav Sajdok odbyl loni na halovém mistrovství Evropy. Do Madridu odlétal s čerstvým osobním rekordem 7.75 s, ale v evropské konkurenci se neprosadil a časem 7.89 nepostoupil z rozběhu. Na letošní halové mistrovství světa se kvalifikoval skvělým osobním rekordem 7.70. Tento výkon jej katapultoval na 4. místo českých dlouhodobých tabulek a na poslední chvíli mu zajistil letenku do Moskvy. „Nervózní jsem,“ přiznává svěřenec Ludvíka Svobody, „ale v mém případě mi nervozita pomáhá dosáhnout dobrých výsledků. Navíc bude v Moskvě můj otec, což je pro mě silný motivační prvek. Chci mu předvést to nejlepší, na co v současnosti mám.“ Pro dvaadvacetiletého atleta bude prý úspěch, když postoupí z rozběhu do semifinále. „Pokud ale budu v rychlém rozběhu a nepostoupím z něj, ačkoliv si zaběhnu osobní rekord, rozhodně to bude to nejmenší zlo,“ podotýká Stanislav Sajdok s úsměvem.

Osmý muž z Olympijských her v Aténách se letos dostal přes 2.30 metru dvakrát. Na mítinku Hustopečích skočil Svatoslav Ton dokonce 2.33 metru, čímž si vyrovnal osobní rekord a posunul se do čela průběžných českých halových tabulek. Atmosféru evropských a světových šampionátů si sedmadvacetiletý výškař již několikrát vychutnával. Nejlépe se mu dařilo v loňském roce na halové „Evropě“, kde skončil sedmý. Na halové mistrovství světa zamíří atlet pražské Dukly podruhé, byl účastníkem HMS již v roce 1997 v Paříži, kde skončil v kvalifikaci. A jak vidí své šance letos? „Nechci dopředu říkat žádné soudy, současná světová výška je hodně vysoko, silní jsou  letos i domácí Rusové,“ varuje před přehnanými očekáváními novopečený mistr ČR. „Nicméně já budu bojovat především s laťkou, ne se soupeři. Nechci se stresovat a přemýšlet dopředu o výsledku. Základem je samozřejmě postoupit z kvalifikace a ve finále v pravou chvíli ukázat, co umím a mít taky trochu štěstí, pak by se mohlo podařit něco zajímavého,“ věří Ton.

V první den šampionátu se představí Svatoslav Ton a Tomáš Janků v kvalifikaci výšky, stejný úkol v tyčce čeká v pátek také Pavlu Hamáčkovou. V sobotu bychom měli vidět v akci všechny naše reprezentanty a v neděli nás bude zajímat závěr sedmiboje  finále ženské výšky, do které se snad probojují Iva Straková s Barborou Lalákovou.

Konkrétní časový rozpis a plno dalších informací naleznete v sekci Zaostřeno na...