Chodecký den v Pontalu pro Tótha a Liu
České naděje se vkládaly právě do 21leté rodačky z Rumburka. Ta podle očekávání držela krok s čelní skupinou téměř celou první polovinu dvacetikilometrového závodu, když ale přišlo první zrychlení, tempo se špičkou neudržela. V druhé půlce se Anežka Drahotová propadla mimo top 10, nakonec ale v závěru dokázala vybojovat výsledek v elitní desítce za čas 1:30:43. "Myslela jsem na lepší výsledek, olympiáda byl můj sen asi od patnácti let, ale jak se sezóna vyvíjela, tak si myslím, že to není nic, za co bych se měla stydět," uvedla svěřenkyně Iva Pitáka. "Ale přeci jen, byla jsem dobře připavená, jak fyzicky i psychicky. Cítila jsem se dobře, první půlka byla pomalá, bylo to docela taktické. Pak se začalo zrychlovat, čekala jsem to, myslela jsem, že budu v té skupině, ale bohužel. Pak jsem se snažila bojovat, mrzí mě trochu konec, soupeřky nebyly daleko, ale já už neměla víc sil," doplnila. "Jsem ráda, že to mám za sebou, moc se těším, až zavolám své sestře, protože jsem s ní dlouho nemluvila a slíbila jsem, že jí po závodě zavolám. Pak se těším na stadion, ještě jsem tam nebyla. Těším se na biky a na kluky moderní pětibojaře se půjdu podívat. A taky se těším domů, čekám tam na mě přítel," vypočítala.
Na čele se medailistky definitivně oddělily teprve až v závěru. Hodně práce na tom odvedla Mexičanka Gonzálezová, která za to byla v cíli odměněna stříbrnou medailí za čas 1:28:37. Olympijský titul brala o dvě vteřiny dříve mocně finišujuící Číňanka Liou Chung, na stupních vítězů ji doplní její krajanka Luová, která na vítězku ztratila sedm vteřin.
Dopolední závod na chodeckých 50 kilometrů probíhal vcelku divoce, o což se postaral hned od startu francouzský rekordman Diniz, který na 5 km získal už téměř půlminutový náskok, který v polovině trati narostl na 1:40 min. První zlom nastal po 30. km, kde se nakrátko ujal vedení Kanaďan Dunfee, na metě 40 km však již v čele figuroval jeden z favoritů Tallent. To už se zdálo, že by mohl být rozhodující moment závodu, o 5 km dál totiž obhájce prvenství z Londýna získal 22vteřinový náskok...
Jenže ten se v závěrečné pětce rozplynul a Matej Tóth, který po celou dobu figuroval (a také udával tempo) ve skupince pronásledovatlů, nakonec zamířil do cíle jako první. Dokonce měl i dost času vzít vlajku a oslavit po světovém titulu i ten olympijský. "Jsem moc rád, že jsem si to takhle mohl užít, samozřejmě už jsem byl unavený, ale náskok byl dostatečný," radoval se slovenský hrdina, který dokázal uspět i přes velké potíže s nohou v přípavě. A kdy že uvěřil ve vítězství? "Tak deset metrů za cílem," vtipkoval Tóth, který v teplých podmínkách (byť s příjemným vánkem od moře), zašel i výborný čas - 3:40:58. Stříbrnou pozici nakonec udržel Australan Tallent, o 18 vteřin za vítězem (3:41:16). Na třetí pozici o dalších 6 s zpět došel Japonec Arai (3:41:24), který byl původně diskvalifikován za atak zezadu na Dunfeeho (čtvrtý v NR 3:41:38) v posledním 2km okruhu, nakonec ale uspěli Japonci s protestem a výsledky zůstavají v původní podobě.
Český zástupce Lukáš Gdula šel na sebe slušný závod, držel se ve skupince, a byť z ní kvůli pauze na toaletě odpadl, pokračoval dál ve svém tempu. Na 34. km byl však diskvalifikován. "Věděl jsem, že jsem dostal terčík někde už v druhém kole. Další už jsem to nesledoval, na tabuli to nějak divně přeskakovalo, že jsem se tam ani neviděl. Ale ono když se člověk snaží jít technicky dobře a nemá moc možnost techniku změnit, stejně s tím nic nenadělá," hodnotil svěřenec Iva Pitáka, který měl na jaře zdravotní potíže, ale před olympiádou se z nich dostal. "Poslední kemp jsem odtrénoval všechno, jak bylo v plánu, a vypadalo to docela dobře. O to to naštve víc. Zvlášť když spousta soupeřů odpadala, a i když by čas nebyl dobrý, mohlo z toho být slušné umístění," litoval.
Galerie
