Chodečtí šampioni z Ruska dostanou vysoké tresty
Pro přehlednost vezměme kauzu po jednotlivých atletech:
- Olga Kaniskinová: olympijská šampionka z Pekingu 2008, zákaz startů na 3 roky a 2 měsíce, trest by měl běžet od 15. října 2012, tj. do 15. prosince 2015; přijde ale nejspíš zpětně i o starší tituly mistryně světa z Berlína 2009 a Tegu 2011, místo ní by se měly šampionkami stát Irka Olive Loughnaneová (2009) a Číňanka Liou Chung (2011).
- Valerij Borčin: olympijský šampion na 20 km z roku 2008; už byl jednou trestán na rok za efedrin, a proto je suspendován na 8 let, od půlky října 2012 (do října 2020), nejspíš přijde o tituly mistra světa z Berlína 2009 a Tegu 2011; zlato by místo něj měli dostat Číňan Chao Wang (2009) a Kolumbijec Luis Fernando López (2011, v závodě původně až bronzový).
- Sergej Kirdjapkin: olympijský šampion na 50 km z Londýna 2012; zákaz startů na 3 roky a 2 měsíce, trest by měl běžet do poloviny prosince 2015; měl by ale přijít o vítězství na padesátce při MS 2009 a na SP 2012; šampionem z Berlína by se měl stát Nor Trond Nymark, v Saransku pak Australan Jared Tallent.
- Sergej Bakulin: suspendován na 3 roky a 2 měsíce od 24. prosince 2012, tedy do 24. února 2016); v jeho sbírce medailí by mělo ubýt zlato z 50 km v Tegu a přesunout se do rukou krajana Denise Nižegorodova.
- Vladimir Kanajkin: jedná se již o jeho druhý větší trest, a tak jej čeká doživotní zákaz startů (od prosince 2012); zároveň přijde o stříbro z MS 2011, a, jak již uvedeno výše, šampionem by se měl stát Kolumbijec López.
K situaci se vyjádřila oficiálně Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF): „Všichni závodníci byli chyceni na základě programu biologických pasů IAAF (ABP), nicméně podle jednacího řádu IAAF jsou případy odesílány k rozhodnutí do ruské federace (ARAF). IAAF je spokojena s tím, že ve všech případech byly shledány přitěžujících okolnosti, jak jsme požadovali, když jsme případ předávali ruským orgánům. V důsledku toho dojde k přerozdělování titulů z vrcholných akcí, ale ne dokud IAAF neobdrží a pečlivě nezanalyzuje plně odůvodněné rozhodnutí od ARAF.“
V závěru prohlášení světová asociace vypočítává výsledky ABP od jeho vzniku v roce 2009. Z 37 atletů, kteří byli za anomálie v biologickém pase potrestáni, jich takřka dvě třetiny, přesně 23, byly z Ruska, včetně těchto pěti nových. „Počet ruských dopingových případů v atletice obecně, a v závodní chůzi konkrétně, je velkým problémem pro IAAF. Naplno vyšetřujeme s podporou WADA nedávná dopingová obvinění v ruské atletice,“ uzavírá IAAF.
Ještě předtím vydal přes svého prezidenta Valentina Balachničeva prohlášení také ruský atletický svaz. „V tomto případě ARAF musí konstatovat, že jsme udělali závažné chyby ve své práci, které způsobily ruské atletice škodu. Federace nikdy nemotivovala, nepodporovala ani nenavrhovala použití dopingu ... ale ne vždy jsme jednali systematicky a důsledně ... Musíme reagovat na nedostatky v naší práci a provést strukturální změny,“ píše Balachničev. K situaci se vyjádřil také ministr sportu Vitalij Mutko, který navíc doporučuje atletickému svazu zamyslet se nejen nad strukturálními, ale i personálními změnami. V této souvislosti se podivil zástupce šéfa ruské antidopingové agentury Nikita Kamajev, jak je možné, že Kaniskinová zůstává na pozici ředitele chodecké školy v Saransku, přestože byla stejně jako ostatní čtyři provinilci informována o své suspendaci.