Cíl Špotákové pro kvalifikací? Postoupit prvním hodem a pošetřit se

Jak se cítíte před kvalifikací?
To se dá těžko poznat, já se cítila dobře už ke konci sezony. Neumím to pořádně posoudit. Jsem zdravá, i když jsem měla trošku nějaký kašel a rýmu z té klimatizace. Dva dny byly hodně nepříjemné, bolelo mě v krku jako blázen, postihlo to vícero lidí. Naštěstí tohle se taky zlepšilo, takže teď už se těším na závod.

Barbora Špotáková v atletické vesnici v Tegu,
foto: Aleš Gräf, www.graf.cz

Máte zprávy, jaké jsou na stadionu podmínky pro házení oštěpem?
Sledovala jsem sice vícebojaře, ale jaký je sektor a jak se bude házet, se ještě nedá posoudit. To se všechno uvidí až na kvalifikaci, jestli se tam dá hodit daleko. Navíc budeme mít poznatky od všech, i od kluků, kteří ji mají v tom druhém soutěžním bloku. Prý je rozdíl házet ráno a večer. Ráno fouká proti a odpoledne se to otočí. Což je v případě oštěpu do zad.

Sledujete závody. Nebojíte se, že se tzv. v předstihu vyzávodíte?
Jak už jsem asi starší, tak to se mnou tolik necvičí, až jak se budou blížit závody. Třeba před startem stovky vždycky trochu nervózní jsem, ale že bych to nějak prožívala, to ne.

Co od kvalifikace očekáváte?
Beru ji jako splnění úkolu s tím, abych si co nejmíň ublížila. Budu strašně šetřit síly, protože finále je už druhý den, což je docela náročné pro achilovky, pro všechno... Ale třeba to nakonec pro mě bude dobré.

Plánujete kvalifikovat se hned prvním pokusem?
Rozhodně. Kdybych musela jít ještě jeden, budu hodně naštvaná.

Půjdete do něj naplno?
Budu se snažit se šetřit , ale myslím, že mě síla atmosféry stejně strhne.

Už jste tu od příletu házela?
Ano. I takovou kouličkou, kterou mám místo oštěpu. A šlo to docela dobře. Ale co jsem tak slyšela, tak to tady lítá všem z naší skupiny. Ty vzdálenosti nejsou špatné. Ale něco jiného je travnatý stadionek a pak hlavní stadion.

Kolegové ze skupiny Jana Železného jsou tedy také ve formě?
Taky. Doufám, že čtvrtek bude jednoznačně pozitivní kvalifikační den. Samé první pokusy a šup šup.

Trenér je spokojený?
Určitě s tím, jak jsme na tom fyzicky. Je to tak, že forma dozrává, jeho tréninkový systém vychází, docela to jde nahoru u všech.

Motivujete se vzájemně sázkami?
Možná nějaké přijdou. Píšeme třeba tajně své výkony. Pak je ale všecko stejně úplně jinak.

V jakém smyslu?
To je zajímavé, záleží, jaká je každý povaha. Já tam prostě mívám víc. Vždycky věřím, že hodím daleko, a to i když se necítím dobře. Čekám, že se něco dobrého stane. A pak jsou lidii, kteří si naopak nevěří.

Už jste si něco napsala?
Zatím nic.

Tak do toho.
Napíšu, nebojte. Ale zatím si to nechám pro sebe.