Co přineslo zasedání Rady IAAF

Co přineslo zasedání Rady IAAF
Aktuality
středa 13. března 2019
V uplynulých dnech proběhlo v dějišti nadcházejícího světového šampionátu Dauhá k zasedání Rady IAAF. V katarské metropoli byla navržena řada revolučních změn, které by se měly královny sportu týkat. Zveřejněny byly také limity pro účast na olympijských hrách v Tokiu 2020.

Změny v Diamantové lize

Jubilejní desátý ročník Diamantové ligy proběhne v roce 2019 naposledy ve formátu, který známe. Od roku 2020 dozná zásadních změn. Původní kontrakt má vypršet právě v tomto roce, a tak má IAAF prostor ke změnám. V současné době zahrnuje Diamantová liga čtrnáct mítinků. Jejich počet se má však snížit.

Měnit by se měla i tradiční dějiště jednotlivých dílů DL. „Je patrný zájem ze silných ekonomických regionů, aby měly svého zástupce. Ať už z Japonska, kde sídlí několik významných sponzorů IAAF, či z Německa, zejména po loňském úspěchu mistrovství Evropy v Berlíně,“ uvádí manažer atletů a mítinku Zlatá tretra Alfons Juck.

Právě ostravská Zlatá tretra je jedním z mítinků, které jsou svou kvalitou minimálně srovnatelné s podniky Diamantové ligy a již delší dobu se uvažuje o tom, zda by měla „Tretra“ být součástí prestižního seriálu nebo ne. „Pro Zlatou tretru je důležité, že bude jasně nastavený systém kritérií, jak mítinky hodnotit, a především to bude uzavřená společnost,“ dodává Juck. Jedním dechem však dodává, že nebýt součástí Diamantové ligy má i určité výhody. „Řadu kritérií Tretra již nyní překračuje, v dalším jdeme svou cestou optimální pro Ostravu a celý region, neboť jsme ničím nebyli nuceni danou oblast upravovat směrem k Diamantové lize,“ připomíná. Jedná se například o stavbu jednotlivých disciplín. Tu si mohou organizátoři momentálně volit sami, zatímco v Diamantové lize je pevně stanovena.

Jednou ze zásadních změn by mělo být zkrácení samotného programu jednotlivých mítinků. Ty mají povětšinou kolem dvou hodin a jejich čas by se měl zkrátit zhruba o třicet minut. Snížit by se měl i počet disciplín, ve kterých se bude bojovat o diamantovou trofej. Jejich aktuální počet je 32 a v novém formátu je naplánováno disciplín 24.

Ještě však není rozhodnuto, které z nich budou z programu Diamantové ligy vyjmuty. Zatím je pouze jasné, že nejdelší běžeckou distancí by měl být závod na 3000 metrů. „Rozhodneme, které nejatraktivnější disciplíny jsou nejlepší výkladní skříní našeho sportu,“ nechal se slyšet výkonný ředitel IAAF Jon Ridgeon.

Očekává se, že se zúží hlavně škála technických disciplín. Některé z nich bývají často již v předprogramech jednotlivých mítinků, což je například případ diskařských nebo koulařských soutěží. Na některých podnicích Diamantové ligy je na tom podobně i oštěp, což je zrovna elitní disciplína české atletiky. Vždyť ze čtyř českých atletů, kterým se podařilo získat diamantovou trofej, jsou hned tři oštěpaři. Navíc Barbora Špotáková, Jakub Vadlejch a Vítězslav Veselý dokázali své triumfy zopakovat. Také koulař Tomáš Staněk se pravidelně zúčastňuje mítinku Diamantové ligy.

České atletiky se tak můžou plánované změny významně dotknout, a to hlavně směrem k olympijským hrám v Tokiu, jelikož mítinky Diamantové ligy budou ve světovém rankingu hodnocené nejvýše. Atleti, kteří pak nebudou mít své disciplíny v rámci tohoto seriálu budou tak znevýhodněni. Další nevýhodou jsou i finanční odměny, které jsou v DL lukrativnější.

Další myšlenkou je zvýšení flexibility celého seriálu tím, že by jednotlivé mítinky i disciplíny mohly každoročně „sestupovat a postupovat“.

Atleti do Tokia dle rankingů i limitů

Rada IAAF rozhodla, že budou moci kvalifikovat na olympijské hry v Tokiu 2020 nejen podle světového rankingu, který je momentálně ve zkouškové fázi, ale na základně splněných kvalifikačních limitů. Je nutné dodat, že výkonnostní požadavky tentokrát IAAF nastavila přísnější, než tomu bylo v minulosti. Co se týká disciplín, které jsou pro českého fanouška nejzajímavější, v oštěpu mužů je třeba hodit 85 metrů, ve stejné disciplíně žen je limit nastaven na 64 metrů. Koulaři musí poslat své náčiní na 21.10. Ve výšce žen je třeba zdolat 196 centimetrů a dálkaři mají hodnotu nominačního standardu 822 centimetrů.

Co se týká maratonu, zde si mohou zajistit účast nejen závodníci s dosaženým limitem, ale také deset nejlepších z MS v Dauhá a také z nejlepších světových maratonů v Tokiu, Bostonu, Londýně, Berlíně, Chicagu a New Yorku.

Ve štafetách bude startovat šestnáct týmů. Z toho si účast zajistí finalisté z MS v Dauhá a osm dalších štafet dle časů ze závodů s alespoň dvěma různými reprezentačními sestavami.

Vícebojařům, běžcům na 10 000 metrů, maratoncům, chodcům a štafetám již kvalifikační období začalo. Atleti v ostatních disciplínách mohou plnit nominační kritéria od 1. května 2019. Maratoncům a chodcům na 50 kilometrů končí kvalifikační období koncem května 2020. Pro ostatní disciplíny je „deadline“ na konci června 2020. Olympijské hry v Tokiu se pak uskuteční na přelomu července a srpna 2020.

Suspendace Ruska trvá

IAAF také prodloužila suspendaci Ruska, která trvá již od listopadu 2015. Ruský atletický svaz totiž zatím stále neuhradil požadovanou finanční kompenzaci, která byla stanovena dle nákladů na vyšetřování dopingového skandálu z roku 2015. Jedná se zhruba o tři miliony dolarů, což je v přepočtu přibližně 68 milionů korun.

Světová asociace atletických federací navíc stále nemá k dispozici potřebná laboratorní data, která jí měla ruská strana předat.

Od 13 listopadu 2015 se jedná již o desáté prodloužení suspendace Ruské asociace (RUSAF). K té poslední došlo v prosinci 2018. Na mezinárodním poli tak mohou nadále startovat pouze ruští nezávislí atleti, kteří tento statut získávají po splnění určitých podmínek týkajících se antidopingu. Tyto podmínky jsou schváleny IAAF. Poslední velkou mezinárodní akcí, na které se představila oficiální ruská výprava, byl světový šampionát v Pekingu v roce 2015. Mezi nejúspěšnější ruské nezávislé atlety momentálně patří výškaři Danil Lysenko a Maria Lasickeneová nebo překážkář Sergej Šubenkov.

Změny v chůzi

Významných změn by měly doznat i chodecké soutěže. Prezident IAAF Sebastian Coe uvedl, že po roce 2020 budou pořadatelé v chůzi vybírat mezi deseti a dvacetikilometrovou či třiceti a padesáti kilometrovou distancí. Cílem je zvýšení atraktivity chodeckých disciplín pro nové publikum.

IAAF také podpořila návrh, podle kterého by měly být zavedeny moderní technologie včetně čipů na podrážkách pomáhajících rozhodčím při posuzování čistoty chodeckého stylu.

Petr Jelínek

Fotogalerie