Deník šéfa výpravy II.

Ahoj atletičtí fanoušci,

dnes jsme všichni rádi, že jsme se po heroickém výkonu setkali na snídani i s trenérem Sequentem. Jeho věhlas na facebooku roste raketovým tempem. Nikdo z nás netušil, co naše video vyvolá…ale doma to prosím nezkoušejte…a ..nebo jo :). 

Všichni atleti jsou v pohodě a i Honza Kudlička má pocit, že problém s chodidlem z Jablonec Indoor Gala je zažehnán. Časový posun se na nikom výrazně neprojevil, jen pár jedinců se sešlo na snídani ve 4 hodiny ráno. Je to fajn, když člověk odlepí oči od počítače a telefonu a může si déle popovídat, tak jako za časů bez internetu a zjistí, že jsou kolem i živí lidé :).

Konečně se nám podařilo zajistit i masérské stoly. Firma, u které jsme stoly objednali již z České republiky, se nějak neosvědčila. Bohužel je zvláštní, že v USA není úplně jednoduché koupit stoly rychle a za rozumnou cenu. Naštěstí moje kamarádka ze sportovní školy Markéta Slámová (dcera Hanky Slámové - kdo nepamatuje, účastnice ME 1978 na 400 m př. a vícenásobná česká i československá mistryně), která v současné době žije v Portlandu, nám zde na dálku jeden stůl zajistila k pronájmu v místní rehabilitační klinice. Když jsme stůl vyzvedávali, byli jsme moc mile překvapeni. Asi šedesátiletá majitelka nám stůl zapůjčila zdarma a prý, ať se našim daří a že jsou všichni rádi, že zde trénujeme. To opravdu potěší. Druhý stůl nám zapůjčili v OTC, a také zdarma.

Atleti dnes trénovali dopoledne i odpoledne a všichni si to tu pochvalují. Zatím žádné ostré tréninky, klus, protahování, abecedky a lehké posilovny, aby se trochu srovnali. Alby i paní doktorka se pustili do práce a vše, jak se zdá, zatím klape. Honza Kudlička i Balny v pohodě, Bejček byl trochu smutný, protože dnes trénoval v posilovně s americkými veslařkami a určitě neměl největší kejtičky :). Kuba Holuša také pouze lehký trénik, Adam a Radek to samé. Jen Kristiina Maki vypadala, že chce oběhnout celý svět :). No a Máslo? Jako vždy na pohodu.

Nakonec bohužel i špatné zprávy. Jiřina Ptáčníková do Portlandu nedorazí, špatný zdravotní stav to nedovolí. Vždy, když sportovec nemůže odjet na vrcholnou akci a to zejména v případě, že má splněná kritéria, je to pro něj velmi těžké a demotivující. Musí se však posílit do dalšího tréninku a vzhledem k Riu to za to stojí. Jiřko, přejeme ti brzké uzdravení a budeme závodit i za tebe.

A vy fanoušci, nezapomeňte, že jsme tu s vámi a vaše podpora je naše motivace…děkujeme za vzkazy a těšíme se na další.