Diskař Marcell si v kouli řekl o nominaci pro Dauhá
Vrh koulí a Jan Marcell není nikterak nové spojení. V této disciplíně startoval závodník VSK Univerzity Brno v roce 2004 na juniorském šampionátu v Grossetu, o tři roky později si v ní připsal finálovou účast na evropském šampionátu dvaadvacetiletých. Výraznějšího úspěchu však dosáhl na tomtéž mistrovství v disku, v němž skončil druhý, a od té doby se mu věnoval jako hlavní disciplíně. A byl úspěšný. V roce 2008 se s ní probil na olympiádu a vloni na v září posunul své maximum na úctyhodných 64.83 m. Kouli se však věnovat nepřestal a tu a tam jí diskařské závody prokládal. A zkraje podzimu si tak trochu bez varování vylepšil osobní maximum v této disciplíně překonáním 19metrové hranice, přičemž mimo soutěž se dostal ještě skoro o půlmetr dál.
Co však jsou tyto bývalé dílčí úspchy proti jeho dnešnímu výkonu! Při 2. veřejných závodech PAS poslal v hale Otakara Jandery v první sérii své náčiní do vzdálenosti 20.20 m a donutil přítomné k dvojnásob bouřlivému jásotu. Díky vynikajícímu osobnímu rekordu, který jej řadí na jedenácté místo dlouhodobých národních tabulek, totiž Marcell splnil nominační kritérium pro HMS v Dauhá. „Určitě to nepřišlo nečekaně. Od podzimu se věnuji kouli jednou týdně v rámci odhodů a na posledních trénincích jsem házel kolem 19,5 metru. Věděl jsem, že z toho by těch 20 m na závodech mělo být, byť jsem ani nedoufal, že to bude hned prvním pokusem,“ přiznal svěřenec Josefa Šilhavého, který posléze v soutěži absolvoval už jen jediný vrh. „Bylo nás v soutěži hodně, a tak jsem si mezitím stihl potřást rukama snad s dvěma stovkama lidí. Druhý pokus jsem navíc absolvoval v eufórii a chtěl jsem hodit snad 21 m. Nemělo to sebemenší šanci na úspěch,“ dodal Marcell.
Svou současnou koulařskou formu připisuje hlavně výtečnému fyzickému fondu, který nabral v podzimní přípravě. „Také je to první sezona, kdy se atletice věnuji skutečně jako profesionál a mám k dispozici veškeré zázemí střediska, včetně rehabilitace a podobných věcí. Vloni jsem ještě dodělával školu,“ říká čtyřiadvacetiletý absolvent brněnské strojní fakulty, oboru energetické inženýrství.
I přes čerstvý úspěch neuvažuje o tom, že by se koule měla stát jeho hlavní disciplínou, ba ani že by se proměnil v tzv. obojživelníka a obě disciplíny rovnocenně kombinoval. „Mojí jasnou prioritou je disk, pro který mám slabost. I v něm jsem se za poslední dobu hodně posunul a kdo mě dneska viděl, říkal, že mám diskařské prvky i v koulařské technice. Vím o tom, a nechci to měnit. Koule pro mě zůstává zpestřením přípravy,“ má jasno Marcell a už se těší na únor, kdy jej čekají diskařské závody v obří hale ve finské Vaase, do níž je vtěsnán i čtvrtkařský ovál. Podstatnější soutěž by však pro něj měla vypuknout v polovině března v katarském Dauhá, kam má velkou šanci odjet coby český reprezentant v kouli. Do nominace dnes nakročil opravdu razantně.
Marcell nebyl sám komu se na závodech dařilo. Stříbrná překážkářka z loňského HME Lucie Škrobáková načala sezonu časem 8.20, čímž zaostala za limitem o pouhou desetinu. Mezi muži se blýskl Stanislav Sajdok časem 7.95, s odstupem jen tří setin jej následoval účastník lońského MEJ Martin Mazáč. Podařený trojboj má za sebou i Roman Šebrle, který absolvoval překážky za 8.21, kouli poslal na 15.27 a hladkou šedesátkou proběhl za 7.15.
Činili se i sprinteři specialisté. Libor Žilka vyhrál 60 m za 6.78, mezi ženami svedli tuhý a kvalitní souboj Kateřina Čechová (7.49) s Ivetou Mazáčovou (7.50). Na třístovce byl s 33.98 nejrychlejší Jiří Vojtík, specialista na 400 m př. Josef Prorok byl o 6 setin pomalejší.