Do sbírky dědictví přibyly artefakty Zátopka a spol.

Sbírka atletického dědictví (IAAF Heritage Collection), která byla před časem k vidění v Ostravě při příležitosti Kontinentálního poháru, se rozrostla o další cenné příspěvky. Stalo se tak díky darům od sedmi olympijských legend, lépe řečeno jejich dědicům.

To je případ i čtyřnásobného šampiona zpod pěti kruhů Emila Zátopka, jehož mikinu a čepici věnovala jeho choť Dana. V 96 letech se ceremonie osobně nemohla nezúčastnit, poslala však prostřednictvím České televize video pozdrav.

S výjimkou dvou párů treter polské sprinterské hvězdy z 60. a 70. let Ireny Szewiňské, v nichž získávala olympijské tituly a lámala světové rekordy, pocházejí ostatní artefakty z ještě starších dob.

Vůbec nejstarší jsou kousky od šampiona na pět mil z her v Londýně 1908 Emila Voigta, na nějž z britských běžců na dlouhé tratě navázal s olympijskými tituly až Farah v roce 2012 (opět v Londýně). Voigtova rodina věnovala vedle trofejí a medailí také vyšívaný symbol spojených pěti kruhů, který nesl při svém vítězství před 110 lety.

Oštěp z březového dřeva, s nímž vybojoval Eric Lemming v roce 1912 jeden ze svých čtyř olympijských titulů. To je zase příspěvek švédské společnosti SCIF, která k tomu přihodila z stejných her ve Stockholmu ještě plakát.

Ani artefakt běžecké legendy legend Paava Nurmiho, pětinásobného šampiona z Paříže 1924, mezi přírůstky nechybí. Z dědictví rodiny jednoho z trojice Létajících Finů přibyla bronzová busta, kterou mu v roce 1925 věnoval americký filantrop po Nurmiho slavné tour 55 závodů po USA.

Dres Jesseho Owense, který nosil při reprezentaci jeho univerzity v Ohiu, pak má příběh sám o sobě. Hvězdný sprinter z 30. let 20. století jím podaroval svého vnuka Stuarta Rankina. Ten přiznal, že si občas, s pochopitelnou hrdostí, dědečkův dres oblékal.

Ne všechny aktuálně věnované dary jsou nositeli pozitivních emocí. Dcera Fanny Blankers-Koenové, sprinterky proslavené na hrách v roce 1948, předala vedle akreditační karty své matky také dva velmi působivé zarámované kousky: jeden standardní, dres s vyšívaným emblémem Nizozemska, v druhém dopis. Těch slavná sprinterka přezdívaná Létající hospodyně obdržela tisíce, ale nejen přejícné. Celá řada psaní – včetně toho věnovaného sbírce IAAF – vyčítala 30leté matce dvou dětí, že namísto péče o potomky vyrazila reprezentovat. Dnes to snad vypadá úsměvně, ale pro rozvoj sportování žen se Blankers-Koenová stala klíčovým vzorem.