Dobryňská znovunalézá ztracenou motivaci
V rozhovoru pro EME News Natalija Dobryňská konec kariéry rázně odmítla. Nicméně má za sebou mimořádně obtížné období. Co se týče sportu, začal pro ni rok skvěle. Ovládla špičkově obsazené halové mistrovství světa v Istanbulu a navíc se jako první pětibojařka historie dostala přes pět tisíc bodů (5013). První kolo pomyslného zápasu s favorizovanou Jessikou Ennisovou tedy slavně vyhrála, do druhého, který se uskutečnil v letní sezoně, však nastoupila v úplně jiném rozpoložení.
Kvůli rakovině ztratila svého manžela a trenéra v jedné osobě. Událost ji zasáhla nejen psychicky, ale i fyzicky. Přišla o deset kilogramů váhy i halovou formu. Vrátit se do ní nedokázala ani do obhajoby olympijského zlata z Pekingu a proti domácí šampionce Ennisové vyrazila v o poznání slabší kondici. V Londýně sice slušně začala – zaběhla si nejlepší letošní čas na překážkách – pak se ale vytratila a po úvodní disciplíně druhého dne, dálce, vzdala.
Nedávno se v Kyjevě odehrál seminář, jenž má napomoci zdejším sportovcům při přesunu z aktivní kariéry na pracovní trh. Pro mnohé byl šok, když se na něm objevila i Dobryňská. Ta sice popřela, že by už nyní chtěl pověsit tretry na hřebík, nicméně připustila, že se jí nedostává motivace. „Už jsem necítila touhu závodit,“ přiznala třicetiletá Ukrajinka, „ale nepřestala jsem toužit po budoucích úspěších,“ dodala jedním dechem. „Potřebuju čas, abych získala zpět energii a sílu, která mi umožní pokračovat v závodění. Potřebuju čas, aby mi atletika chyběla. Pak se teprve budu moct vrátit do soutěží, získávat medaile, překonávat rekordy. Nedokážu najisto říct, kdy se to stane,“ přiblížila.
Pauza by nebyla pro Dobryňskou nic mimořádného, celá její kariéra se pohybuje na jakési sinusoidě, v níž se střídají vrcholné okamžiky se slabými roky. První medaili získala před osmi lety na halovém MS a stříbrný úspěch zopakovala při stejné akci předloni v Dauhá a v témže roce se stala i vicemistryní Evropy. V mezičase přidala bronz z HME Madrid 2005, a zvlášť vyniká již zmíněný titul olympijské šampionky z Pekingu 2008. Pochopitelně přidala i několik dalších umístění mezi elitní osmičkou na rozličných akcích, kontinentálních či globálních.
Přesto – jak již patrno z výčtu – má rozhodně Dobryňská před sebou mety, kterých ještě nedosáhla. V její kolekci chybí především tituly ze světa i Evropy pod otevřeným nebem. Na MS dokonce ještě nestála ani na stupních vítězů, nejlépe se umístila čtvrtá na šampionátu v Berlíně 2009, vloni v Tegu skončila ještě o příčku níže. Ani halové evropská zlato nicméně v Göteborgu nepřibude, tuto část sezony určitě vypouští. Ale ne že by vůbec netrénovala. „Začala jsem s lehkým posilováním dvakrát třikrát týdně, abych se udržela ve fyzické pohodě,“ uvedla.
A jak je to tedy s její účastí na konferencí pro ty, kteří již opustili řady sportu? „Mám ráda nové věci,“ prohlásila Dobryňská. „Ráda studuju a zkoumám mě dosud neznámé oblasti vědění. Nepochybuju, že sportovcům se v tomhle vzdělávacím programu dostane spousta užitečných rad,“ uzavřela světová rekordmanka.
