Duely pro Rio V

Jamajská vládkyně

Shelly Ann Fraser-Pryceová začínala s královnou sportu poměrně pozdě. Trénovat začala v sedmnácti letech, přesto je dnes v jejích osmadvaceti letech její medailová sbírka z olympijských her a světových šampionátů jedinečná. Na velké světové akci se poprvé představila na MS v Ósace v roce 2007, kde byla členkou stříbrné jamajské štafety. O rok později odjela na své první olympijské hry do Pekingu. V „Ptačím hnízdě“ nakonec dokázala finále závodu na sto metrů vyhrát v čase 10.78.

Na MS v roce 2009 v Berlíně získala svůj první titul mistryně světa na stovce a navíc prolétla cílem v novém jamajském národním rekordu. K tomuto úspěchu přidala ještě cenný kov stejné barvy se svými kolegyněmi ve štafetě. O něco méně se jí dařilo na dalším MS v Tegu 2011. Zde skončila těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě. Přesto si i z Koreje odvezla medaili, a to stříbrnou ze štafety. Navíc v mezidobí mezi těmito dvěma šampionáty si musela odpykat půlroční zákaz činnosti za pozitivní dopingový nález.

V plné síle se představila na olympiádě v Londýně 2012. Nejen, že dokázala obhájit olympijské zlato na stovce, ale byla i stříbrná na dvojnásobné trati a skvělé vystoupení završila stříbrem i se štafetou. Ještě před vrcholem sezóny dokázala v Kingstonu vylepšit svůj osobní rekord na stovce na 10.70, což je i její dosavadní osobní maximum. Poprvé také ovládla celkové pořadí Diamantové ligy.

Na vítězné vlně zůstala i v roce 2013. Na světovém šampionátu v Moskvě si pověsila na krk tři zlaté medaile. Opanovala závod na 100 i 200 metrů a na nejvyšší stupínek vystoupala i s jamajskou štafetou. Podruhé se také radovala z primátu v „Diamantovce“. V roce 2014 pak získala v polských Sopotech titul halové mistryně světa na šedesátce ve skvělém čase 6.98. Na letošním mistrovství světa v Pekingu startovala na stovce, kde obhájila svůj titul a získala zlato i se štafetou, se kterou navíc zaběhla nový rekord šampionátu. Podařilo se jí také již potřetí na stovce posbírat nejvíce diamantových bodů.

Létající Holanďanka

Třiadvacetiletá Dafne Schippersová začala první vavříny sbírat již velice brzo. Jejím hlavním zaměřením byl však víceboj. Premiéru na mezinárodním poli zažila při MEJ v Novém Sadu, kde ještě věkem jako dorostenka skončila na čtvrtém místě v sedmiboji. O rok později se již na MSJ radovala z titulu juniorské mistryně světa v této disciplíně a k tomu ještě přidala bronz s nizozemskou štafetou. Sbírku juniorských medaili završila v roce 2011 na MEJ v estonském Tallinnu, kde opět vládla sedmibojařkám. Ve stejné sezóně poprvé startovala i na seniorském světovém šampionátu a byla z toho dvě devátá místa, a to na dvoustovce a ve štafetě.

V olympijském roce 2012 nejprve obsadila páté místo na ME v Helsinkách na dvoustovce a se štafetou získala svou první seniorskou medaili, a to stříbrnou. Na olympijských hrách startovala v sedmiboji a skončila dvanáctá. Se štafetou si doběhla pro šesté místo. Rok 2013 zahájila čtvrtým místem na HME v Göteborgu na šedesátce. V létě dominovala na ME do 22 let v Tampere na stovce a přidala ještě bronz v dálce a čtvrté místo se štafetou. Vrchol pak přišel na MS v Moskvě, kde vybojovala bronzovou medaili v sedmiboji v národním rekordu 6477.

V roce 2014 se již začala zaměřovat více na sprinty a bylo to okamžitě znát. Na evropském šampionátu v Curychu získala sprinterský double, když vyhrála stovku i dvoustovku a její sprinterská hvězda neuhasla ani v letošním roce. Na HME v Praze vyhrála šedesátku v nejlepším světovém čase roku 7.05 a poté zazářila na MS v Pekingu.

Rok 2015

Fraser-Pryceová měla do letošní sezóny vlažnější vstup. Postupem času se však její forma začala stupňovat. Na Diamantové lize v Paříži pak zaběhla nejrychlejší světový čas roku 10.74 a naznačila, že je na vrchol sezóny dobře připravena. V Pekingu pak proběhla na stovce cílem jako první v čase 10.76 a stala se opět mistryní světa. V závěru mistrovství přidala ještě druhé zlato se štafetou, která vytvořila nový rekord šampionátu 41.07. Ve světových tabulkách patří maličké Jamajčance první tři výkony. Potřetí také triumfovala v Diamantové lize.

Schippersová si v úvodu letní sezóny vyzkoušela sedmiboj v Götzisu, který však nedokončila a pak se již soustředila výhradně na sprinty a vyhrála mítink Diamantové ligy v Londýně v čase 10.92. Na světovém šampionátu našla na stovce pak jedinou přemožitelku, kterou byla právě Fraser-Pryceová a doběhla si v novém národním rekordu 10.81 pro stříbro. Poté ještě dokázala ovládnout finále na 200 metrů, kde zaběhla nový evropský rekord a historické maximum šampionátu 21.63.

Kdo bude rychlejší v Riu?

Bude zajímavé sledovat, jakou cestu k úspěchu na olympijských hrách obě závodnice zvolí. V letošním roce se utkaly ve vzájemném souboji pouze dvakrát a z obou soubojů vyšla vítězně Jamajčanka. Udrží tedy Fraser-Pryceová titul královny na nejkratším sprintu nebo jí ho vezme stále se zlepšující Schippersová.