Duklácký kalendář opět nafotil Saudek

Armádní oddíl vydává svůj kalendář již podeváté, přičemž podruhé za sebou se jeho nafocení zhostil Jan Saudek. „Náklad je šest tisíc výtisků a jeden z nich vyjde po započtení všech nákladů včetně honoráře pro autora na 117 Kč, což je výrazně méně než vloni,“ doplnil detailu k neprodejnému artiklu určenému k propagačním účelům šéf Dukly Jaroslav Priščák.

Mistr prý se souhlasem nejprve otálel, ale nakonec kývl. A focení si patrně pochvaloval, ltze-li tak soudit z jeho komentáře plného tradičních bonmotů a nadsázky. „Šlo to ještě rychleji než loni, chlapci a dívky byli ještě shovívavější. Se sportovci se dělá nejlépe, trvalo to jen pár minut. Nebudu říkat kolik set tisíc jsem dostal, měsíc s tím snad vyžiju. Snad se tam (fotografovaní) poznají,“ vydrmolil ze sebe.

Zvláštní vztah prý získal k fotografii nazvané Legendy, kde po boku Dany Zátopkové stojí další olympijští vítězové v hodu oštěpem Jan Železný a Barbora Špotáková. „Tu fotku mám moc rád, takové složení se už nemusí opakovat,“ vyznal se Saudek a nebyl sám, kdo měl z výsledku dobrý pocit, potěšený byl i jeden z fotografovaných „objektů“, světová rekordmanka Špotáková: „Paní Dana byla v té nejlepší náladě. Pan Saudek jí řekl, ať si vezme něco barevného a ona vytáhla takové krásné šaty a hned je měla na sobě. Vždy se s ní ráda potkávám a sama jsem ráda, že taková fotka vznikla.“

Další z ryze atletických motivů nalezneme na listě věnovaném červenci. Je na něm Roman Šebrle v póze, při níž vynikne jeho vypracované svalstvo. „Musel kvůli tomu udělat asi 50 kliků a to jsme ho ještě museli polejt vodou, protože nebyl vůbec spocenej,“ přiblížil úskalí vzniku fotografie mistr Saudek. A co na to Šebrle? „Já byl letos nespokojen, trvalo to asi 5 minut, zatímco loni jenom 3,“ zažertoval, ale pak již vážněji dodal, že byl sám překvapen, jak vypadá. „Až jsem se sebe skoro lekl.“ 

A ještě jednou se atletika prosadila do dukláckého kalendáře. Tentokrát díky půvabům tyčkařky Kateřiny Baďurové, která byla pro potřeby fotografie s letní náladou usazena na motocykl za jezdce Jakuba Smrže. „Proč to spojení? Jen tak. Jsou to krásní lidé, ostatně jako všichni Dukláci.Víte, já nad těmi motivy zas tak nepřemýšlím. Používám systém ŽVS, který jsem se naučil jako dělník,“ zaperlil Saudek, který za své focení nedostal pouze honorář, ale i duklácký dres s číslem jedna, který má avizovat jeho pozici mezi českými fotografy.

Sportovní oděv by neměl zůstat nevyužit, Saudek totiž má k pohybu  vstřícný vztah. „Jsem schopen udělat sto kliků, ikdyž prý ošizených. Sport je úžasný v tom, že se nějak musíte dopotácet do cíle. Být klidně poslední, ale nevzdát to. Já se tím řídím a i ve svém pokročilém věku jedu naplno, zatímco jiní moji vrstevníci to už zabalili,“ vyznal se.

Letošním rokem spolupráce s Duklou nekončí, podle domluvy, která vznikla přímo při představování kalendáře a byla stvrzena podáním roky, bychom se měli napřesrok dočkat od Saudka dalšího dílu.