Dvacet let od nejúspěšnějšího MS v historii české atletiky

Celkem devět medailí přivezli v roce 1983 z Helsinek českoslovenští atleti. Takový počin z pohledu české atletiky mnohonásobně převyšuje všechny ostatní, byť většinou úspěšné, světové šampionáty. Zlatou medaili vybojovala Jarmila Kratochvílová v běhu na 400 a 800 m, Helena Fibingerová ve vrhu koulí a diskař Imrich Bugár. Stříbro přidali čtvrtkařka Taťána Kocembová, štafeta žen na 4x400 m a Jozef Pribilinec v závodě na 20 km chůze. Třetí pozice obsadili diskař Gejza Valent a koulař Remigius Machura.

Foto: F. Macák

„Na Helsinky vzpomínám moc ráda,“ říká jedna z největších hvězd šampionátu Jarmila Kratochvílová a dodává: „v českém družstvu panovala skvělá nálada. Byli jsme bezvadná parta, která se budovala už delší dobu předtím.“ Tehdejší způsob přípravy reprezentantů se od současného liší mimo jiné tím, že soustředění a výcvikové tábory před vrcholnou soutěží prožívali všichni společně, česká a československá špička byla stále pohromadě. „Podle mého názoru tento faktor měl pro výsledek v Helsinkách obrovskou důležitost,“ domnívá se Kratochvílová, „všichni jsme se dobře znali a úspěch si navzájem přáli.“

Zatímco evropské šampionáty se konaly už od meziválečného období, na světové mistrovství musela atletika čekat až do osmdesátých let. „Bylo to první mistrovství světa. Všichni jsme se na něj důkladně připravovali a toužili po úspěchu,“ vzpomíná Jarmila Kratochvílová. Vedle zisku cenných kovů přispěli do pokladnice české atletiky i další vysoce postavení závodníci. Mužská štafeta na 4x400 metrů obsadila vynikající, ale nešťastnou čtvrtou příčku, pátý skončil trojskokan Vlastimil Mařinec. V pořadí hned za ním se umístil jeho kolega Ján Čado a stejnou pozici vybojovala diskařka Zdeňka Šilhavá, štafeta žen na 4x100 m a Pavol Blažek na 20 km chůze. Československá výprava se v konečném pořadí národů vyšplhala na skvělé čtvrté místo.

Nejlepší česká běžkyně všech dob Jarmila Kratochvílová ve třech helsinských závodech vybojovala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Oba nejcennější kovy získala navíc v individuálních disciplínách. „Těžko říct, která medaile pro mě byla nejtěžší,“ porovnává Kratochvílová své světové úspěchy. „Na finále půlky jsem nastoupila půl hodiny po semifinálovém běhu na čtyři sta metrů,“ připomíná nabitý program. Druhý den po vítězství na osmistovce ji čekal boj o zlato v oblíbené disciplíně. Ani ve finále na 400 metrů česká reprezentantka nenašla přemožitelku a dokonce vyhrála v novém světovém rekordu. „Strašně jsem chtěla vyhrát, čtvrtku jsem vždycky považovala za svou hlavní trať. Až teprve po vítězství na čtyři sta metrů jsem se doopravdy cítila jako mistryně světa,“ vyjadřuje Jarmila Kratochvílová své pocity ze zlatého vystoupení na premiérovém mistrovství světa.