Dvakrát WR a pátí čtvrtkaři
Armand Duplantis před dvěma týdny právě v Bělehradské hale posunul vlastní světový rekord na 619 centimetrů a v tom samém sektoru byl naprosto suverénní i při halovém mistrovství světa. Poté co si úspěšným skokem na 605 centimetrech zajistil zlato a vylepšil o tři centimetry šest let starý rekord mistrovství Francouze Renauda Lavillenieho z Portlandu, na nic nečekal a na stojany šlo 620. První dva pokusy sice úspěšné nebyly, ale napotřetí laťka na stojanech a Duplantis opět pokořil další magickou hranici. Po olympijském zlatu a bronzu se ze své první velké halové medaile radoval stříbrný Brazilec Thiago Braz, jenž zapsal nejlépe 595 centimetrů a pokoušel se Duplantise potrápit i na 605. Zejména jeho první pokus byl velmi nadějný. Braz si prohodil pořadí z olympiády v Tokiu s Američanem Chrisem Nilsenem, který si vyskákal bronz za 590.
Překážkář Petr Svoboda měl po povedeném dopoledním rozběhu, který vyhrál v sezónním maximum 7.59 oprávněné finálové ambice. V semifinále se mu ovšem nedařilo od začátku do samotného konce. Už náběh na první překážku nebyl zdaleka ideální. Petr se tak snažil ztrátu smazat v průběhu trati. Možná i to mělo za následek podlomení nohy za překážkou poslední a opětovný propad startovním polem na sedmou příčku a čas 7.71. V celkovém hodnocení bude Svoboda třiadvacátý. Na postup mezi osmičku nejlepších bylo třeba zaběhnout 7.57. Už v semifinále zazářil hlavní favorit Grant Holloway ze Spojených států, jenž časem 7.29 vyrovnal vlastní světový rekord. Historické maximum šampionátu Kubánce Dayrona Roblese z HMS v Dauhá 2010 srazil o pět setin.
Ve finále už Holloway takový čas nezopakoval, přesto byl jasně nejrychlejší za 7.39 a je tak uřadujícím překážkářským světovým šampionem v hale i venku. Třetí halové světové stříbro vybojoval Francouz Pascal Martinot-Lagarde. V Srbsku mu k tomu stačil výkon 7.50. Celkem už má čtyři medaile z HMS. V roce 2012 byl ještě bronzový. Další překážkář ze Spojených států Jarret Eaton si oproti HMS v Birminghamu o jedno místo pohoršil, když byl třetí za 7.53.
Česká čtvrtkařská štafeta oproti rozběhu pro finále trošku pozměnila své rozestavení. Úseky si vyměnili Patrik Šorm s Pavlem Maslákem. Šorm rozbíhal ve čtvrté dráze, následně předal Müllerovi, a po něm si vedl velmi dobře Tadeáš Plaček. Na finiš se vrátil Pavel Maslák, ale tentokrát jeho úsilí na medaili nestačilo a česká štafeta obsadila ve vyrovnaném klání páté místo za 3:07.98. Titul brali Belgičané (3:06.52) před Španělskem (3:06.82) a Nizozemskem (3:06.90).
Neméně dramatická byla štafeta žen na 4x400 metrů. Zde vyhrály Jamajčanky v čase 3:28.40. V cíli je následovaly Nizozemky (3:28.57) a Polky (3:28.59).
Že nebude finále závodu mužů na 1500 metrů žádnou taktickou záležitostí, bylo jasné hned od začátku. V druhém okruhu vystřídal Keňana Abela Kipsanga na čele čerstvý halový světový rekordman a olympijský vítěz Nor Jakob Ingebrigtsen. Jeho tempu soupeři jen těžko odolávali a postupně odpadali. Přesto se ho jeden z nich držel zuby nehty. Byl jím obhájce titulu Samuel Tefera z Etiopie. Právě jemu před několika týdny Ingebrigtsen vzal historický rekordní zápis na této distanci. Na HMS ovšem prožil satisfakci, když se v cílové rovince před svého soka dostal a zopakoval zlatý úspěch z Birminghamu v novém rekordu šampionátu 3:32.77. O rovnou vteřinu překonal výkon legendárního krajana Gaileho Gebrselassieho z Maebaši 1999. Ingebrigtsen se musel spokojit se stříbrem za 3:33.02. Bronz putuje do Keni zásluhou Abela Kipsanga (3:33.36).
Domácí publikum už se nemohlo dočkat startu domácí dálkařské hvězdy Ivany Vuletaové, a ta jejich očekávání nezklamala. Využila znalost místního sektoru, na kterém získala před pěti lety zlato na HME a nyní přidala stejný cenný kov i na halovém světovém šampionát. Její zásluhou byl vůbec poprvé v průběhu této halové sezóny v této disciplíně k vidění sedmimetrový skok. Její vítězný výkon měl hodnotu 706 centimetrů. Vuletaová úspěšně obhájila zlato z Birminghamu. K tomu má ve své sbírce ještě stříbro z HMS 2016 a bronz z HMS 2014. Stříbro si na krk pověsila Nigerijka Ese Brumeová za 685 a bronzový úspěch z halového světového šampionátu 2016 zopakovala Britka Lorraine Ugenová (682).
Ve finále ženské osmistovky diktovala až do šestistovky tempo Jamajčanka Natoya Gouleová. Ani v Bělehradě se jí tato taktika nevyplatila a zůstala mimo stupně vítězů. Nejrychlejší závěrečný okruh měla Američanka Ajee Wilsonová, která se jako jediná dostala pod dvě minuty, když zvítězila v čase 1:59.09 a naprosto zaslouženě brala zlato. Oproti poslednímu HMS v Birminghamu 2018 si polepšila o dvě místa. Na stupně vítězů se vešly ještě stříbrná Etiopanka Freweyni Hailuová (2:00.54) a Uganďanka Halimah Nakaayová (2:00.66).