Dvě ratiště za lajnu?

Jako první okusí atmosféru stadionu Nagai zkušenější z obou dam. Skupina Nikoly Brejchové začíná házet ve 3:00 SELČ. „Už se na závody těším. Alespoň bude změna tady z té hotelové nudy,“ říká čtvrtá žena olympiády v Aténách. Po zdravotní stránce by měla být v pořádku. Problémy s levým stehnem, které měla po návratu z mítinku v Zaragoze, už odezněly. „Doktoři zapracovali. Šla jsem celý trénink a bylo to v pořádku.“ Co do výkonnosti házela prý svůj standard. „Ani sedmdesát metrů, ani žádná tragédie. Prostě klasika.“
Kvalifikační limit je stanoven na rovných 61 m. „Možná bude stačit méně, ale to je těžké odhadnout. Je nás tam hodně srovnaných kolem této hranice. Uvidíme, co udělá ten rychlý povrch, možná bude řada holek přebíhat,“ dumá zkušená závodnice.

Barbora Špotáková přijde na řadu o půldruhé hodiny později. Jak se cítí? „ No... Je pravda, že po nečekaném vypadnutí Věrky Cechlové jsem trochu znervózněla. Čekala jsem, že projde v pohodě a ono ejhle. Plyne z toho poučení, že ani kvalifikace se nesmí za žádnou cenu podcenit,“ uvědomuje si.
V posledních dnech se věnuje spíše odpočinku. „Hodně jsem trénovala před odletem, teď mám docela dost volna, které si patřičně užívám. Odpoledne většinou děláme s přítelem procházky po městě, každý den prozkoumáváme s přítelem jinou část města. Už máme za sebou i „dendentown“, uličku, kde mají prodávat jenom elektroniku. Realita je však taková, že je to hodně promíchané s erotickým zbožím,“ směje se, ale vzápětí se vrátí myšlenkami zpět k zítřejší kvalifikace. „Vždycky si vzpomenu na loňské ME v Göteborgu. Říkám si: udělej to stejně... hoď rekord, zamávej a hotovo.“