Dvojice lídrů jde do boje

Pozici favorita číslo jedna už Petr Svoboda zná, v Barceloně ji bohužel nezvládl. Proto je teď ve svých ambicích vedoucí překážkář s časem 7.48 opatrnější a říká, že by chtěl především do finále a pak se uvidí. Jak vtipně poznamenává, „v hale není šestá překážka jako venku“, i tak si nemůže dovolit nic ošidit, ani v postupných kolech.
„Šetřit se na překážkách moc nejde. Když člověk poleví v mezeře, tak ztratí rytmus a skončí třeba jako já v Barceloně. Celou šedesátku se musí běžet víceméně rychle a až za poslední překážkou se dá uvolněně doběhnout do cíle,“ říká a rozhodně dodává. „Určitě nejde, abych si řekl na třetí překážce, „už vedu o dost, tak konec“.“

Kromě největšího soupeře – sebe sama – má minimálně dva významné soupeře. „Dimitri Bascou má běženo jen o čtyři setiny pomaleji, takže můj respekt k němu je velký, zvlášť protože mu to v létě moc nešlo, a teď si v hale zlepšil osobák o dvě desetiny,“ zmínil Svoboda francouzského překážkáře.
Podle svěřence Luďka Svobody je černým koněm vzadu, který ještě nepředvedl to, na co má, Jevgenij Borisov z Ruska. „Umí čas 7.44 a je to Evropan, který mě porazil v Dauhá. Vůbec nezávodil a najednou běžel ve finále 7.53. Je velice technicky zdatný,“ ví 26letý překážkář.

To Roman Šebrle by mohl mít s tím, co dokázal, nohy nahoře a vzpomínat na dlouhou řadu medailí a dalších úspěchů. Ale jak sám neustále opakuje a i dnes to znovu řekl: „Atletika mě baví. A když k tomu má člověk výkony tréninku takové, jako měl dřív, nebo podobné, tak to ho motivuje.“ A 36letý matador ukázal na únorovém domácím šampionátu ve vícebojích, že minimálně mezi evropskou špičku stále patří.

Alfou a omegou úspěchu Šebrleho, stejně jako každého jiného atleta, je zdraví, s nímž se v posledních letech v zimě příliš nepotýkal. Proto se letos se rozhodl pro jiný modelu závěru přípravy. „V lednu jsem odjel do tepla, do Jižní Afriky, což vyhovuje především mým svalům. A to, že jsem zdravý, tak si opravdu užívám. A když zopakuju ten výkon, kterým jsem se nominoval, tak vím, že budu vysoko,“ pochvaluje si sedmibojař, který stále drží evropský rekord.

Jestli se mu znovu povede 6117 bodů, neví jistě. Chybí mu totiž týden v přípravě, „o který přišel“, tím že absolvoval ještě jeden sedmiboj. Navíc hranice medaile neznáme. „Je to rok od roku jiné, před dvěma lety jsem si myslel, že bude na zlato potřeba méně a pak senzačně „vyletěl“ Pahapill. Teď se to může povést komukoli jinému,“ uvažuje svěřenec Dalibor Kupky, proti němuž stojí i přes výpadek Kasjanova silná ekipa: vedle Pahapilla, také Raja, Sintnicolaas a Kravčenko. „Když nebude medaile, tak se svět nezboří. Ale jakmile na ní budu mít šanci, tak ji nepustím,“ říká však Šebrle rozhodně.