Eaton: letos jsou prioritou výhry, ne rekord
O tom, že je Ashton Eaton neochvějným vládcem sedmiboje, asi nikdo nepochybuje. Způsob, jakým se tento 24letý mladík vypořádal se soupeři při HMS a koneckonců i s vlastním světovým maximem, je dostatečně výmluvný. Jenže zima skončila a atletické dění se z hal přesouvá pod otevřené nebe, kde čeká desetiboj. A v něm to až dosud ze strany Eatona taková paráda nebyla.
V roce 2009 při své první účasti na velké akci v kariéře obsadil na MS v Berlíně osmnáctou příčku, vloni, už jako dvojnásobný rekordman v sedmiboji, si polepšil na stříbro, ovšem od zlata krajana Treye Hardeeho dělilo Eatona po nepříliš výrazném výkonu 8505 b více než sto bodů. Letos by to chtěl změnit a konečně i v desetiboji vystoupat na vrchol. „Všechno své snažení budu směřovat k národní kvalifikaci a olympijským hrám,“ říká.
Už první z kroků nemusí být pouhou formalitou, zvlášť pokud by Eaton třeba nebyl zdravotně zcela v pořádku. Americký způsob kvalifikací na olympiádu je totiž zcela nekompromisní – první tři v konečném pořadí nominačního závodu (mají-li požadovanou výkonnost) jedou do Londýna, ostatní zůstávají doma. S tím však je Eaton srozuměn: „Myslím, že ten systém je spravedlivý. Ve Státech je v každé disciplíně spousta kvalitních závodníků. Musejí ukázat, že jsou připraveni a že opravdu chtějí reprezentovat,“ prohlašuje.
Oproti soupeřům bude mít jednu výhodu. Stadion v Eugene, kde se budou soutěže od 22. do 25. června konat, totiž zná jako své boty. Když ještě chodil na střední školu, často tu závodil, v poslední době tu má svoji tréninkovou základnu. „Znám zdejší funkcionáře, fanoušky, na stadion mám spoustu hezkých vzpomínek. Nemusím si zvykat na něco neznámého,“ kvituje s povděkem.
Myšlenky na Londýn už nyní jitří jeho mysl. „Cítím, že se tam mohou stát úžasné věci. To místo to má v sobě zakódované. Myslím, že to bude nejlepší olympiáda v historii,“ říká přesvědčeně. Aby i on přispěl k výjimečnosti Her, musí oproti minulosti posunout svoji výkonnost v desetiboji. Jeho osobní maximum z loňska má hodnotu 8729 b, od té doby se v jednotlivých disciplínách ještě výrazně zlepšil. V rychlostních i skokanských disciplínách exceluje (i když třeba s výškou aktuálně příliš spokojený není), velký hendikep však má ve vrzích. „Koule v Istanbulu byla dobrá, ale potřeboval bych se dostat blíže k těm, co v těchto disciplínách sbírají hodně bodů. Nemůžu si dovolit nechat je příliš odskočit,“ má jasno.
Už nyní však v něm dřímá potenciál ke zdolání devítitisícové hranice a tedy k útoku na světový rekord Romana Šebrleho z roku 2001. „Když lidé vidí mé výsledky, tvrdí, že na rekord mám, ale pro mě jsou momentálně výhry důležitější než rekordy,“ zdůvodňuje, proč to pro něj není momentálně aktuální téma.
Koresponduje to s tím, jak se stavěl k poslednímu maximu v sedmiboji. „Abych pravdu řekl, překonání světového rekordu pro mě nebylo nic zas tak mimořádného. Istanbul je skvělé město, IAAF uspořádala výborné závody, ale pro mě to už bylo potřetí, takže jsem vůči tomu trochu méně citlivý. Zisk světového titulu pro mě znamenalo víc a byla to také větší zábava. Je lepší měřit se s ostatními než sám se sebou,“ tvrdí vystudovaný psycholog, který s vícebojem začal před pěti lety poté, co přestal hrát baseball a americký fotbal. Sportovním profesionálem je však teprve poslední dva roky, a tak se sám označuje na tomto poli za nováčka. „Teprve se rozkoukávám, a tak zatím netuším, jaký budu mít závodní program. Tento rok musím každopádně udělat vše pro to, abych se co nejlépe připravil na národní kvalifikaci a olympiádu. Pokud to bude znamenat závodění na mítincích IAAF Challenge, tak to tak bude. Od příštího roku bych rád závodil více v zahraničí. Miluju Evropu a rád v ní soutěžím. Lidé tam více rozumějí a fandí našemu sportu než v USA,“ říká s vírou, že Američané jednou svůj přístup k atletice zlepší.
Jeho každodennost má svůj pevný řád. Pondělní, středeční a páteční tréninky mají spolu s koučem Harrym Marrou, s nímž spolupracuje poslední dva roky, vyhrazené běžecko-skokanským aktivitám, v úterý, čtvrtek a sobotu se zaměřují na vrhy a posilování. V „civilním“ životě je podle vlastních slov fanouškem elektroniky a videoher, v oblibě má surfování. „Také miluju zvířata, i když momentálně žádného domácího mazlíčka nemám. Ovšem nejraději trávím čas se svou snoubenkou Briannou. Je to velmi veselá., chytrá a talentovaná žena, která dělá můj život velkolepý a někdy možná trochu složitý,“ uzavírá Eaton.
