El Guerroujovy slzy smutku ze Sydney vystřídaly slzy štěstí

Foto: F. Macák

Světový rekordman na patnáctistovce v Atlantě upadl v závěrečném kole a ve finále skončil poslední, před čtyřmi lety v Sydney podlehl nervozitě a o vytoužený triumf ho připravil Keňan Noah Ngeny. Tentokrát El Guerrouj uspěl, největšího soupeře Bernarda Lagata z Keni po strhujícím boji na cílové šachovnici předstihl o dvanáct setin vteřiny. "Konečně je hotovo. Před čtyřmi lety v Sydney jsem plakal smutkem, dnes mi tečou slzy štěstí. Zažívám chvíle blaženosti," radoval se v cíli devětadvacetiletý Maročan. "Cítím se jako dítě, tříměsíční dítě," popsal své pocity.

El Guerrouj za posledních osm let prohrál jen čtyři závody a na patnáctistovce mu patří sedm z osmi nejrychlejších časů historie. Po doběhu čtyřnásobného mistra světa ovládly emoce, za cílovou čarou políbil dráhu a pak již jen ležel na zádech a plakal.

Maročan přitom zvažoval, že na olympijské hry vůbec nepojede. Kvůli dýchacím problémům způsobeným alergií se musel na začátku července smířit s ukončením série devětadvaceti vítězných závodů, když na mítinku v Římě skončil až osmý. "V této sezoně jsem zažil několik velmi těžkých chvil, ale ty dělají velkého atleta. Dokázal jsem se vrátit na vrchol díky svému odhodlání, podpoře rodiny, trenéra a federace," svěřil se na tiskové konferenci

Mezi prvními novému šampionovi gratuloval jeho velký soupeř Lagat. "Jsem za něj šťastný, dnes byl psychicky silnější. Zlatá olympijská medaile bylo to jediné, co mu chybělo, zasloužil si ji. Je skvělý na dráze i mimo ni," složil hold marockému běžci. 

Keňský mílař by chtěl olympijské zlato získat za čtyři roky v Pekingu, ale ani El Guerrouj ještě neplánuje definitivně pověsit tretry na hřebík. "Možná si do té doby dám rok volna, ale když Alláh dá, budu olympijský titul obhajovat," oznámil.
                                                                                                      ČTK