Eva Vrabcová končí, u běhání ale zůstává

Konec úspěšné kariéry bronzové maratonkyně z ME v Berlíně (6. 2. 1986) urychlilo ultimátum od resortního střediska, které ve svém zdravotním stavu s bolavými kyčlemi nemohla splnit. „A pak přišla nabídka od Carla (Capalba), které si nesmírně vážím, všechno se tak sešlo a myslím, že jsem odešla v pravou chvíli,“ hodnotí konec svého závodění Vrabcová Nývltová.

Sportu a běhání tak Eva zůstává dál věrná. Nedávno začaly v RunCzechu její tréninky s hobby běžci cílícími svou přípravu na květnový pražský maraton. K nim se přidala také snaha o rozvoj tuzemské vytrvalecké elity v RunCzech Racing Teamu, který se dosud zaměřoval na podporu zahraničních běžců. Ve svém „životopise“ má pomoc několika zvučným jménům, jako například světoví rekordmani z Keni Joyciline Jepkosgei či Rhonex Kipruto.

„Doufám, že moje ovečky v týmu budou mít dobré výsledky a že je budu schopná vést tak, aby se i oni zlepšovali. Pokud jim pomůžu tam, kam jsem se dostala já, nebo ještě dál, tak si myslím, že mě to bude naplňovat,“ řekla na adresu prvních pěti jmen týmu. Jsou jimi jako očekávaný tahoun zkušený Jiří Homoláč a dále mladí běžci, Patrik Vebr, Damián Vích, Martin Zajíc a zatím jediná žena pro letošní rok Julia-Anna Lily Bell.

Loučení v pražském sídle RunCzechu bylo emotivní. Vrabcová sezvala spoustu lidí, kteří ji v běžecké části kariéry provázeli, a při děkovné řeči ji přemohly emoce. „Kdybych měla poděkovat všem, kteří mi pomáhali, byli bychom tu asi hodně dlouho. Díky zejména RunCzechu, který stál za mnou, když jsem skončila, rodině a mému manželovi Martinovi, který byl i mým trenérem. Měl by dostat svatozář,“ uvedla. Když se vzpamatovala z dojetí, slíbila: „Těm ostatním poděkuju raději v soukromí.“

Na co bude vzpomínat ze své kariéry a stálo to vůbec za to? „Nebyla jsem na maturiťáku, mám dost zničené zdraví, ale pozitivních zážitků je spousta. Nejraději mám ty z její atletické části. Úžasná atmosféra RunCzech závodů, potom úspěch na mistrovství Evropy a newyorský maraton,“ vyjmenovala tři stěžejní věci.

Po třech startech pod pěti kruhy v klasickém lyžování, kde dosáhla nejvýše na páté místo, se v roce 2016 zaměřila na silniční běhy. Zaběhla dosud platný český rekord v maratonu 2:26:31, za nějž brala na mistrovství Evropy v Berlíně bronzovou medaili. Národní maximum držela také v půlmaratonu (1:11:01), nejrychleji z domácích běžkyň zaběhla i běchovickou desítku (33:27), než jej o oba primáty připravila Moira Stewartová. Na letní olympiádu se kvalifikovala dvakrát a první účast v Riu de Janeiru byla velmi povedená, když dokončila maraton na 26. místě.

Běh „po svých“ jí zůstane nejen v rámci její profese. „Nebudu běhat na profi úrovni, ale doufám, že zdraví dovolí, nějaké hobby závody si proběhnu a i na „runczechových“ závodech se ukážu. Běhání pořád miluju,“ vyznala se Eva Vrabcová Nývltová, také matka zanedlouho tříleté dcery Adély.