Fanoušci pozvedli šampionát na něco výjimečného

„Nikdo z nás nezažil na žádném mistrovství Evropy takovou atmosféru, která byla tady. Lidé byli úžasní. Pozvedli halové mistrovství Evropy na něco výjimečného. Myslím si, že jsme zcela jistě vytvořili i rekord v návštěvnosti, protože nikdo takhle velkou arénu neměl. Atletické štěstí jsme měli taky, nic se nestalo, všechno fungovalo, získali jsme hromadu medailí,“ uvedl bývalý výškař.

Jak hodnotíte chod šampionátu zevnitř, ze své pozice?
Při takovýchto akcích nikdy nic nefunguje na sto procent, ale myslím si, že my jsme minimálně na 97 procent fungovali.

A ta tři procenta? Kde byl největší zádrhel?
Když něco připravujete, máte nějaké plány. Ale nikdo nemůže být připravený na to, když sem první den přijde najednou tisíc lidí. Všechna opatření si musí sednout a musíte je operativně měnit. Čtvrtek byl prubířský den. Jeden autobus dojel na špatné stanoviště a zacpal nám jeden vchod. Ale vždycky je něco zlé k něčemu dobré, aby to pak fungovalo bez problémů.

Není vám líto, že když si všechno sedlo, šampionát rychle skončil?
Když někdo třeba dva roky něco připravuje, postaví most a ten most tam zůstane, je to parádní. My dva roky něco připravujeme, to má třeba úspěch a pak je nic. Najednou všechno skončí. Ale je to především o srdci, vzpomínkách. O tom, že všichni budou vědět, že v Praze to bylo úžasné. Nejen my jako Češi, ale signály jsou i z ostatních týmů. Četl jsem komentář Renauda Lavillenieho, který řekl, že nikdy nezažil takovouto fanouškovskou atmosféru. Ani v Paříži, kde je bohem. To je pro mě ukazatelem, že jsme úspěšní.

Jak dlouho teď budete šampionátem ještě žít?
Likvidace arény začala prakticky hned. Možná to nebylo vidět, ale pod drahou byly mraky lidí, kteří ji rozebírali. Odváželi jsme všechny věci a rozebírali všechny konstrukce, protože musíme být za den a půl z arény pryč, protože je tu koncert, hokej a tak dále. To je teď ta nejsložitější logistika. A potom přijde práce – účtování, mraky papírování. 

Jak to dlouho potrvá?
Doufám, že si s tím poradíme během měsíce a půl, uzavřeme všechno a zjistíme, že jsme byli úspěšní. S čistým srdcem můžu říct, že zcela určitě nebudeme mít žádný dluh vůči komukoli. Když něco zbude, vždycky se to investuje do atletiky, ale naší prioritou bylo, aby byl vyrovnaný rozpočet, a ten zcela určitě v nejhorším případě bude.

Česko na šampionát čekalo dlouho. Může se tu zopakovat?
To teď nelze předjímat. Vím, že po této události ty snahy budou, protože lidi pochopili, že to myslíme vážně, že nejsem žádní amatéři, atletiku známe léta a víme, co je potřeba pro ni udělat. Ale teď říct, jestli bude v O2 areně něco dalšího, je velmi předčasné. Ale myslím si, že je na čase o tom uvažovat.

Prohlédněte se i působivý klip, který se ohlíží  za podařeným šampionátem: