Farahův double či 90metrový Röhler
Už to vypadalo, že se vše podstatné v oštěpařském finále odehraje v prvních třech sériích, když přišla pátá, a v ní velehod Thomase Röhlera, jenž doplachtil až 3 decimetry za 90m hranici. Padl tak od prvních pokusů s 88.24 m vedoucí Keňan Yego, a je škoda, že mistr světa druhou polovinu soutěže kvůli zranění nemohl absolvovat. Bronz bral šťastně obhájce titulu Walcott (85.38), o 6 cm před dalším Němcem Vetterem.
Česká trojice se neprosadila
Relativně nejlépe dopadl z tria borců Jana Železného nejzkušenější z nich Vítězslav Veselý, jenž hodil druhým pokusem 82.51 a do užšího finále prošel ze sedmého místa. Na něm také skončil, protože zlepšit už se nedokázal. "Vždycky, když to nejvyde podle představ, hodnotí se to hůře. Jaká byla tahle sezóna, takový byl tenhle závod. Pořád člověk něco hledá a doufal jsem, že to najdu ve finále. Už v kvalifikaci při rozhazování jsem pár hodů dobře chytil, tak jsem si říkal, 'takhle to chci dělat'. s tím jsem šel do finále," říkal. "Možná byla škoda druhého hodu, který jsem cítil, že jsem chytil, ale nějak blbě jsem ho položil a letěl špičkou dolů a tím pádem to nedoletěl dál, To byl jediný hod, jinak tam nechytil ani jeden," litoval Veselý, zvlášť když viděl že i za těchto podmínek ležel bronz v dosahu. "Do posledního hodu jsme si pořád říkal, zlato stříbro, na to dneska nemám, ale na tu placku bronz se dohodit dá..."
Jakub Vadejch měl letos hozeno čtyřikrát dál než zajišťovalo pozici na stupních, prodat to v olympijském finále však nedokázal, nejdelší pokus zapsal také hned v druhé sérii, 82.42, čímž jako poslední proklouzl do užší osmičky. "Mám smíšený pocity, necíil jsem se tak špatně v rozhazování, ale ani dobře, bylo to takové nijaké. Když si hodíte, tak víte, jestli to je den D. A když to necítíte, musíte to dát pryč. I jsem si říkal, že by to mohlo být dobré, ale jak jsem se snažil, čím dál víc mi odcházela technika, chyby se postupně zvětšovaly a nešlo to," popisoval své rozložení. "Před dvěma lety bych osmé místo na OH bral všema deseti. Těd to beru tak, že se každým rokem zlepšuju, letos jsem byl ve dvou finále na velkých akcích, vyhrál jsem Diamantovku. Vím, že to je cesta, a když po ní půjdu dál, tak se tam časem vyškrábu. Věřím v to a udělám pro to všechno," dodal Vadlejch.
Petru Frydrychovi se ve třech pokusech nepodařilo přehodit 80metrovou hranici, byť v poslední sérii zabojoval a předvedl nejdelší - 79.12 - skončil dvanáctý. "Olympijské finále už je závod, kde je pro úspěch potřeba hodit kolem 85 metrů. Musel jsem jít do rizika a bohužel to nevyšlo. Posledním pokusem jsem mohl vyhodit Kubu Vadlejcha, ale sám mi přišel popřát ještě před pokusem hodně štěstí," uvedl Frydrych po vyřazení z finále. "Nebyl to tak dobrý den jako kvalifikace. Ale doufám, že formu ještě prodám ke konci roku. A i když to bylo pouze 79 a 12. místo, udělal jsem proto všechno," dodal.
Třetí do party doublistů, suverénní Caster, dramata ve výšce a na 1500, štafetové triumfy USA
Pokolikáté už soupeři opět naháněli Faraha marně? I pětka v Riu byla taková, rodák ze Somálska reprezentující Velkou Británii však všechny útoky odrazil a v cíli měl prostor v čase 13:03.30 i na vítězné gesto. Po sprinterech Thompsonové a Boltovi se tak Mo Farah stal třetím atletem, který na těchto hrách získal druhý titul. Jako druhý doběhl o šest desetin za vítězem rodilý Keňan v dresu USA Chelimo, nejprve byl diskvalifikován, ale nakonec vrácen, takže bral stříbro, bronz pak Etiopan Gebrhiwet.
Ve finále osmistovky se podle očekávání prosadily africké půlkkařky a také zaběhly velmi rychlé časy. Nikoho na pochybách o své suverenitě nenechala Jihoafričanka Caster Semenyaová a svůj triumf korunovala národním rekordem 1:55.28. Stříbro získala reprezentantka Burundi Niyonsabaová za čas 1:56.49, bronz vybojovala v osobáku 1:56.89 Keňanka Wambuiová, když v závěru přespurtovala Kanaďanku Bishopovou (NR 1:57.02). Životní maxima si vylepšily i pátá Polka Jóžwiková (1:57.37) a Britka Sharpová (1:57.69).
Vícebojařky skočily více než specialistky ve finále. Do boje o medaile vstupovalo 17 závodnic a ještě na 197 jich byl v soutěži tucet. Jenže tuto výšku už zdolaly jen čtyři a na dvou metrech žádná. Cenné kovy se tak rozdělily podle čistoty zápisu. Bez zaváhání postupovala Španělka Ruth Beitiaová a po čtyřech titulech evropských (třech venku) se dočkala i toho nejcennějšího. Stříbro putuje do země světové rekordmanky, tedy do Bulharska zásluhou Demirevové (197 je její nový osobák), bronz pak rovněž na Balkán, ale do Chorvatska díky další zkušené výškařce Vlašičové, naprázdno pak vyšla Američanka Loweová.
O tom, jak je pro favorita riskantní nechat závod pomalu takticky plynout a spoléhat na finiš, se nepříjemně přesvědčil keňský šampion Kiprop. Na kilometru do cíle byl zavřený a když se pokusil udělat pozici při náběhu do posledního kola udělat pozici, tak úplně se mu to nepovadla a do popředí se dostal až někde v polovině protilehlé rovinky. V závěru pak na zrychlení soupeřů neměl. Olympijský titul vybojoval v pomalém čase 3:50 rovných Američan Matt Centrowitz. Se stříbrem se o 11 setin zpět se musel spokojit obhájce titulu Alžířan Machlufi, bronz bral zkušený Novozélanďan Willis čtvrt vteřiny za vítězem, Kiprop skončil šestý, 0.87 s od zlata.
Tečku činí za šampionátem tradičně čtvrtkařské štafety, obě ovládly čtveřice ze Spojených států amerických, ovšem obě trápily až do posledních úseků jamajská kvarteta. Ženy triumfovaly v čase 3:19.06 před ostrovankamu o vteřinu a čtvrt (3:20.34), Američané zvítězili za 2:57.30, čímž předčili Jamajčany o 86 setin. Bronz si vysloužili s propastným odstupem 5.5 vteřiny od nejlepší dvojice Britky (ale vcelku bezpečně před soupeřkami), a bahamští čtvrtkaři, kteří rozesmutnili o 3 setiny Belgičany běžící v národním rekordu 2:58.52.
Galerie
