Finalistky světového atleta 2023

Tigst Assefa (Etiopie)

Šestadvacetiletá Etiopanka Tigst Assefa se původně věnovala středním tratím, ale její vstup na maratonskou distanci byl vskutku jedinečný. Už loni v Berlíně se teprve při svém druhém startu na této distanci blýskla tehdy třetím nejrychlejším časem historie 2:15:37.

Letos v září se po roce vrátila do německé metropole a předvedla při svém prvním startu v této sezóně velkolepé běžecké představení. Úspěšnou obhajobu totiž ozdobila novým světovým rekordem. Čtyři roky staré historické maximum Keňanky Brigid Kosgei ze závodu v Chicagu vylepšila o neuvěřitelné 2 minuty a 11 vteřin na 2:11.53, což je nejvýraznější posunutí světového rekordu v ženském maratonu za posledních 40 let.

Femke Bol (Nizozemsko)

Nizozemka Femke Bol zářila už v hale. V Apeldoornu překonala dlouhou dobu zdánlivě nepřekonatelný světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1984, když ho dokázala časem 49.26 srazit o 33 setin. Na HME v Istanbulu kralovala za 49.85 a další výkon pod 50 vteřin zaznamenala na mítinku ve francouzském městě Méty (49.96). Tyto časy patří do TOP 10 historických statistik v hale.

Pod otevřeným nebem už závodila na své hlavní distanci a na čtvrtce překážek neměla konkurenci. Pravidelně deklasovala své soupeřky rozdílem třídy. Při mítinku Diamantové ligy v Londýně posunula vlastní evropský rekord na 51.45 a stala se druhou nejrychlejší ženou historie v této disciplíně.

Na mistrovství světa v Budapešti brala titul za historicky osmý nejrychlejší čas 51.70 a zisk své třetí diamantové trofeje v řadě ozdobila desátým nejhodnotnějším výkonem historie 51.98. Byla také finišmankou a základním stavebním kamenem zlatých nizozemských štafet na HME Istanbulu i na MS v Budapešti.

Shericka Jackson (Jamajka)

Jamajská sprinterka Shericka Jackson je už druhou sezónu neohroženou vládkyní dvoustovky. Také letos této trati dominovala. Vyhrála všech osm finálových závodů, do kterých nastoupila. V sedmi z nich stlačila svůj čas pod 22 vteřin. Při úspěšné obhajobě titulu světové šampionky zaostala časem 21.41 jen sedm setin za světovým rekordem Američanky Florence Griffith-Joyner. Na mítinku Diamantové ligy v Bruselu pak vyhrála ve čtvrtém nejrychlejším čase historie 21.48 a finále Diamantovky opanovala historický osmým nejrychlejším časem 21.57.

Dařilo se jí ovšem i na poloviční distanci. Při jamajském šampionátu v Kingstonu kralovala v letošním nejlepším světovém výkonu 10.65, což je čas, který ji řadí na pátou příčku historických světových tabulek po bok Američanek Sha´Carri Richardson a Marion Jones. Byla to právě Richardson, která jako jediná Jackson porazila ve finále stovky na mistrovství světa a Jamajčanka tak obhájila cenný kov z MS i na této trati. Své rivalce pak porážku oplatila ve finále Diamantové ligy, kde triumfovala v čase 10.70.

Faith Kipyegon (Keňa)

Keňská běžkyně Faith Kipyegon dominovala v této sezóně napříč středními tratěmi jako nikdo jiný. Na patnáctistovce se jí konečně podařilo pokořit světový rekord, když se ve Florencii stala první ženou, která dokázala na této distanci prolomit hranici 3:50, když posunula hodnotu historického světového maxima na 3:49.11.

O týden později pak přidala další světový rekord na pětce. Ač na této distanci nemá zdaleka takové zkušenosti, díky vynikajícímu závěru vylepšila na další zastávce Diamantové ligy v Paříži svěťák na 14:05.20. O ten později přišla, jelikož ve finále Diamantovky byla ještě rychlejší Etiopanka Gudaf Tsegay, která brala trofej díky času 14:00.21.

Třetí historický zápis přidala Kipyegon v Monaku. Tentokrát se stala světovou rekordmankou v závodě na 1 míli, kde zazářila časem 4:07.64. Při tomto závodě probíhala patnáctistovkou za 3:51.41, což je devátý nejrychlejší čas historie. Ještě rychleji pak běžela ve finále Diamantové ligy v Eugene, když triumfovala v historicky pátém nejrychlejším čase 3:50.72.

Byla také běžeckou královnou světového šampionátu v Budapešti. Na patnáctistovce získala už svůj třetí titul mistryně světa a k tomu přidala ještě své premiérové světové zlato na pětce. Na dráze zůstala neporažena a hořkost porážky okusila až na mistrovství světa v silničních bězích. Ovšem ani v Rize nevyšla naprázdno. V závodě na jednu míli brala bronz.

Yulimar Rojas

Venezuelská trojskokanka už dokázala jednou v této anketě zvítězil. Světovou atletkou roku se stala v sezóně 2020. Letos zvítězila ve všech sedmi finálových závodech, do kterých nastoupila. Na svůj první sezónní patnáctimetrový zápis musela čekat až do svého třetího startu, když zvítězila na Středoamerických hrách v Salvadoru výkonem 15.16. Od té doby už skákala za patnáctku pravidelně.

Na mistrovství světa v Budapešti se dlouho trápila, ale nakonec si přeci jen vyskákala svůj čtvrtý titul světové šampionky v řadě. Nejhodnotnější výkon si pak nechala až na finále Diamantové ligy v Eugene, kde doskákala na 15.35, což je desátý nejdelší trojskok historie pod otevřeným nebem a radovala se z třetí diamantové trofeje.