Frydrych: Trenér mi věří a to mi pomáhá

Sezonu začal Petr Frydrych parádně, vítězstvím na Diamantové lize v Dauhá. Ke svému výkonu 85.32 však byl a je kritický. „Po tom nepovedeném závodě jsem si říkal, že budu házet za devadesát v příštím závodě. Jenže když jde člověk po ráně, začne dělat chyby a ty odečítají metry,“ říká k tomu nyní. Nutno přiznat, že na výkon z Kataru už svěřenec Jana Železného nenavázal.

Je to hodně jiné než před Barcelonou, tvrdí Frydrych - foto: www.graf.cz

Dvakrát ještě přehodil osmdesát, v červenci si však zažil dva závody, při nichž mu odolala i sedmdesátka. Byť tomu notně napomohli i objektivní příčiny. Při mistrovství republiky v Brně bylo natolik psí počasí, že kolegové tyčkaři ani nedokončili závod, a před Birminghamem zase chytl střevní virózu, při níž nedobrovolně shodil pár kilo. „Do Stockholmu už jsem raději ani nejel,“ připomněl diamantový závod, před kterým dostal přednost trénink na MS.

Ten se Frydrychovi hodí i z toho důvodu, že v přípravě nemohl kvůli stahujícím se zádům naházet tolik, kolik by si představoval. „Modlil jsem se, aby pak záda v sezoně byla dobrá, a byla. Jenže jsem to nedokázal prodat,“ lituje a jedním dechem doplňuje: „Trenér ví, v čem tkví chyba, hledá cesty jak z toho ven a snažíme se na tom pracovat. Nepřestává mi ani v těchhle chvílích věřit, čehož si hodně vážím a hodně mi to pomáhá.“

Připodobňovat svou situaci k loňsku, kdy měl hozeno daleko, ale na mistrovství Evropy pak očekávání nenaplnil, Petr nechce. „Je to hodně jiné. Před Barcelonou jsem nemohl pořádně trénovat, a tak i když jsem věřil, že to dopadne dobře, vnitřně jsem věděl, že příprava nebyla dobrá. Teď mám dobré tréninky, cítím se dobře a do Tegu pojedu „nabitej“,“ tvrdí týden před odletem a dodává s úsměvem: „Barcelona mě ze snu nebudí.“

Do Koreje nicméně Frydrych nepoletí v takové pozici jako před rokem do katalanské metropole, byť je na šesté příčce letošních statistik nejvýše postaveným Čechem. „Fakt jo?“ reaguje překvapeně na tuto informaci. „Loni jsem odjížděl jako jeden z favoritů, byl jsem druhý v tabulkách. Letos jsem soupeřům předvedl i šedesátimetrové hody, takže budou očekávat určitě míň. A to je pro mě vlastně pozitivní,“ míní. „Ovšem nemyslím si, že bych měl větší šance než ostatní kluci,“ podotýká s odkazem na své kolegy s finálovými ambicemi. „Prostě, ukáže se až tam.“

Z Asie zatím Frydrych poznal pouze Čínu, nejprve jako junior na mistrovství světa Peking, dvakrát pak „diamantovou“ Šanghaj. Pocity má z posledních dvou návštěv smíšené, loni se mu „zadařilo“ – hodil si tu tehdejší osobní rekord 85.60 a stále druhý nejdelší hod kariéry – letos tu nepřehodil osmdesátku. „Mám obavy ze spánku, a také období dešťů, ale je to vrchol sezony a nesmím si to nechat ničím znepříjemnit a jít do toho naplno,“ tvrdí přesvědčivě.

Aby vše vyšlo, připravuje se Petr Frydrych v Nymburce až do příštího čtvrtka, tedy dva dny před odletem do Tegu. Jako výrazná pomoc v přípravě početné skupiny oštěpařů se ukazuje Železného asistent Tomáš Dřímal. Jako bývalý výborný sprinter se stará nejprve o běžeckou přípravu a následně nechává vyniknout své ruce při masírování bolístek svým svěřencům. Jinými slovy, nejprve dá Špotákové a spol. do těla, aby je pak mohl dávat zase dohromady. „Je to takový každodenní koloběh,“ směje se Frydrych.