Golden Tracks znají kompletní sestavu finalistů
Navážou Duplantis s Ingebrigtsenem na své triumfy nebo se dočká Tentoglou?
Armand Duplantis vyhrál tuto anketu už v roce 2022. Tehdy se o primát dělil s Jakobem Ingebrigtsenem. Žhavým kandidátem na ocenění je i letos, jelikož byl naprosto dominantní. Na halovém mistrovství světa v Glasgow úspěšně obhájil zlato. V Římě získal už svůj třetí titul mistra Evropy v řadě a přemožitele nenašel ani na olympijských hrách v Paříži a podruhé tak pod pěti kruhy vystoupal na nejvyšší stupínek. V závěru sezóny pak přidal čtvrté vítězství v seriálu Diamantové ligy. V průběhu letní sezóny se mu hned třikrát podařilo vylepšit hodnotu vlastního světového rekordu. V Xiamenu skočil 624, při olympijském triumfu zaznamenal 625 a v Chorzówě stanovil hodnotu současného svěťáku na 626 centimetrů.
Jakob Ingebrigtsen může tuto anketu vyhrát potřetí v řadě. Jak již bylo řečeno, v roce 2022 se o prvenství podělil s Duplantisem a loni bral ocenění už pouze on sám. Mezi trojicí finalistů nechybí ani letos. Nutno dodat, že oprávněně. Na mistrovství Evropy v Římě se mu potřetí za sebou podařilo na jednom kontinentálním šampionátu vyhrát běhy na 1500 i 5000 metrů. Na pětce pak nenašel přemožitele ani v olympijském finále v Paříži. Na trati 3000 metrů překonal časem 7:17.55 letitý světový rekord Keňana Daniela Komena a vlastní evropský rekord na patnáctistovce posunul už na 3:26.73, čímž se přiblížil světovému historickému maximu Maročana Hichama El Guerrouje na 73 setin. Svou dominanci v seriálu Diamantové ligy potvrdil ziskem čtvrté trofeje.
Třetím do party je řecký dálkař Miltiadis Tentoglou. Ten letos vyhrál téměř vše, co se dalo. Úspěšně obhájil titul halového mistra světa, evropského šampiona i olympijské zlato. Na mistrovství Evropy v Římě kraloval v letošním nejlepším světovém výkonu 865 centimetrů. Muž, který v této disciplíně dosáhl už úplně na všechny velké tituly, letos nezvítězil pouze ve finále Diamantové ligy, kde byl nad jeho síly Jamajčan Tajay Gayle. Jinak však byla jeho sezóna téměř dokonalá.
Femke se může radovat potřetí, Mahuchikh a Hodgkinson čekají na první primát
Kategorie žen zaznamenala v historii Golden Tracks také jednu českou vítězku, a tou byla v roce 2013 překážkářka Zuzana Hejnová. Letos se žádná z našich atletek nedostala ani do původní nominované desítky, a tak hrají prim jiné závodnice. Jednou z nich je ukrajinská výškařka Yaroslava Mahuchikh. Ta sice na halovém mistrovství světa v Glasgow podlehla Australance Nicole Olyslagers a musela se spokojit se stříbrem, ale pod otevřeným nebem už jen vyhrávala. Na mistrovství Evropy obhájila zlato z předešlého šampionátu v Mnichově a nejcennější kov vybojovala i v pařížském olympijském finále. Francouzská metropole je jí zdá se zaslíbená, jelikož krátce před olympiádou zde na mítinku Diamantové ligy o jeden centimetr vylepšila sedmatřicet let starý světový rekord Bulharky Stefky Kostadinovy na 210 centimetrů. Potřetí v kariéře také vyhrála Diamantovou ligu.
Vážnou konkurentkou ovšem bude vítězka posledních dvou ročníků Golden Tracks Nizozemka Femke Bol. Ta v hale dvakrát posunula vlastní světový rekord na 400 metrů na současných 49.17, což byl čas, díky kterému triumfovala na halovém mistrovství světa. Na evropském šampionátu v Římě obhájila zlato z Mnichova. Na mítinku ve Švýcarsku se stala po Sydney McLaughlin-Levrone teprve druhou ženou historie, která zaběhla čtvrtku překážek pod 51 vteřin, když svůj evropský rekord vylepšila na 50.95. Zklamáním pro ni skončilo finále olympiády v Paříži, kde zopakovala „pouze“ bronz z Tokia, když byla v tomto závodě rychlejší nejen McLaughlin-Levrone, ale také další Američanka Anna Cockrell. Na vítěznou vlnu se vrátila ve finále Diamantové ligy a mohla se těšit už ze své čtvrté trofeje v řadě.
Třetí finalistkou je britská půlkařka Keely Hodgkinson. Ta skončila od roku 2021 na všech globálních vrcholech pod otevřeným nebem vždy stříbrná a letos se konečně dočkala na světové úrovni zlaté medaile. Nejprve však v Římě získala svůj druhý titul mistryně Evropy. Na domácím mítinku Diamantové ligy v Londýně se blýskla letošním nejlepším světovým výkonem 1:54.61, díky kterému se stala šestou nejrychlejší ženou historie této disciplíny. Roli největší favoritky pak potvrdila i v pařížském olympijském finále. Na Stade de France zvítězila v čase 1:56.72.