Hejnová: nejlepší začátek? Určitě!

Jak hodnotíte svůj výsledek ze Sušice?
Byl to jen takový test, který mi napověděl, že se jde správným směrem, a že jsem dobře připravená. Abych řekla pravdu, vůbec jsem nečekala, že poběžím takhle rychle. Poprvé mi vyšel rytmus, jak jsem chtěla.

Dá se říci, že v součtu s předchozím závodem v Des Moines zažíváte nejlepší začátek sezony v kariéře?
Myslím, že určitě. Jenom jednou jsem začala na čtvrtce překážek rychleji, ale to jsem běžela až prvního června. Vloni na tom samém závodě v Sušici jsem tu třístovku běžela o dvě vteřiny pomaleji.

Přispělo k Vašim výkonům i výrazné zrychlení na hladké čtvrtce, kterého jste dosáhla v halové sezoně?
Rychlost je samozřejmě nejlepší předpoklad k tomu, že i výsledný čas bude lepší. Na první dvoustovce ušetřím spoustu sil a můžu to rozeběhnout i trošku rychleji. Tréninky na konci soustředění vypadaly hodně dobře. Zrychlila jsem se o půl vteřiny za pátou překážkou, což je hodně. Doufám, že se to ukáže i v dalších závodech.

Zdravotně jste v pořádku?
Po závodech v Americe mě trochu pobolívalo pod kolenem, ale jak se ukázalo, bylo to způsobeno kombinací náročného přesunu, při kterém jsem na cestě strávila asi pětatřicet hodin, a toho, že jsem se hned poté vrhla znovu do tréninku. Fyzioterapeut Pavel Albrecht mě ale rychle bolestí zbavil a já mohla trénovat normálně.

Od loňského přestupu do skupiny Dalibor Kupky trénujete se samými muži. Nechybí vám parťačka?
Chlapská parta mi vyhovuje náramně. Kluci jsou hrozně fajn. Dělají si ze všeho legraci, je s nimi na tréninku sranda a pomáhají mi i k výkonům. Jsou o hodně rychlejší, ale tempa chodím s nimi, což je pro mě strašná výhoda v tom, že si nemusím všechno odtahat sama. Navíc teď v Africe i na Kanárech se mnou byla Jana Slaninová, která je na tom co do rychlosti stejně jako já.  

V sobotu vás čeká mítink v Šanghaji, kde se potkáte se špičkovou konkurencí. Co od sebe čekáte?
Těžko říct. Něco napovídá ta třístovka v Sušici, z níž bych podle mě byla schopná zaběhnout celou čtvrtku okolo 53,5. Ale jsem v soudech opatrná. Vůbec nevím, co se mnou udělá přesun. Když to bude v Šanghaji pod padesát čtyři vteřin, budu spokojená.

Chtěla byste se vrátit do čela letošních světových tabulek, ze kterého vás nedávno sesadila Američanka Kori Carterová?
Vést tabulky je vždycky fajn. Ale trenér mi řekl, že si z toho nemám dělat hlavu. Mám to prý brát jako trénink a běžet na osobák (úsměv).

Pociťujete nějak, že při mateřské přestávce Barbory Špotákové jste v současnosti asi největší českou atletickou hvězdou  také medailovou nadějí pro mistrovství světa?
Já si nic takového nepřipouštím. Nejsem jediná, jsou tu i další. Třeba Víťa Veselý také patří do absolutní špičky a bude chtít bojovat o medaili. Po Báře je mi ale samozřejmě smutno. Objížděly jsme spolu mítinky a všude jsme spolu bydlely. Jsme kamarádky, chybí mi. Věřím, že se rychle vrátí.