Hejnová obdržela dodatečné stříbro z olympiády v Londýně

Zuzana Hejnová před dvanácti lety finišovala na olympijském stadionu v Londýně na bronzové pozici a byl to pro ni první cenný kov na velké mezinárodní akci mezi dospělými. „Vzpomínám si, že se mi tehdy opravdu ulevilo. Konečně jsem dosáhla na velkou medaili. Sice jsem měla nějaké mládežnické úspěchy, ale medaile mezi dospělými mi dlouho unikala a pak to přišlo rovnou na olympiádě. Tehdy jsem tam měla rodinu, se kterou jsem to mohla oslavit,“ vzpomíná.

Olympijské finále na 400 metrů překážek v Londýně opanovala Ruska Natalya Antyukh před Američankou Lashindou Demus a Zuzanou Hejnovou, ale o několik let později byly přezkoumány její vzorky z dopingové kontroly a díky novým metodám se odhalilo, že Ruska dopovala. Následně pak byla diskvalifikována a ostatní závodnice v pořadí se posunuly o jednu příčku. Pro Zuzanu to znamenalo, že dodatečně obdrží stříbrnou medaili.

Slavnostní předání proběhlo právě v pátek 9. srpna na pařížském náměstí Trocadéro v Parku šampionů. Na ceremoniálu se sešly všechny tři medailistky, za což byla ráda i Hejnová, která si dle svého tento okamžik užila až nad očekávání. „Bylo to krásné. Musím říct, že jsem to nečekala tak velké a hrozně se mi to líbilo. Těší mě, že jsme se s holkami takhle po letech sešly. Vrátily se mi vzpomínky na ten závod. Stihly jsme si i docela popovídat, i když o atletice jsme se téměř nebavily. Hlavním tématem byly hlavně děti. To nás teď asi nejvíc spojuje,“ pochvaluje si opětovné setkání s Lashindou Demus a Jamajčankou Kaliese Spencer.

Medaili obdržela z rukou francouzské biatlonové legendy Martina Fourcada. „Já si ho samozřejmě pamatuji z televize, ale holky vůbec nevěděly, o koho jde, tak jsem jim to musela vysvětlit. Přeci jen ony ty zimní sporty moc nesledují a v Evropě už vůbec. Pro mě to ovšem byla čest a s Martinem jsme si i udělali společnou fotku.“

Chybět nesměla samozřejmě ani včera na stadionu, kde sledovala jedinečné finále své zamilované disciplíny, které Američanka Sydney McLaughlin-Levrone ozdobila novým světovým rekordem 50.37. „Je neuvěřitelné, jak se ta disciplína posouvá. Nemít medaili za čas 52.2, což byl ještě nedávno světový rekord, to je šílené. No a to, co předvádí Sydney, to je prostě z jiného světa. Navíc věřím, že tam má ještě rezervu. Hodně zapracovala na rytmu a přechodech překážek. Nyní už má technicky skvělé obě nohy a věřím, že má na čas pod 50 vteřin. Já tedy fandila Femke, ale ta asi neměla svůj den. Nejspíš byla přemotivovaná a přepálila to, ale neměla jinou možnost, pokud se chtěla pokusit vyhrát. Jsem ráda, že má aspoň bronz a nevyšla medailově naprázdno. Myslím, že výhledově může pravidelně běhat pod 51 vteřin,“ věří v potenciál létající Holanďanky.