Hejnová: Poperu se o medaili
Optimismus vlévá Zuzaně Hejnové vývoj v posledních dvou týdnech. Předminulou neděli si na diamantovce v Rabatu zlepšila letošní maximum na 54.22, čímž se vyšvihla do desítky v „tabulkách 2017“. Následně absolvovala povedenou závěrečnou přípravu v Nymburce i poslední test závodní test při Velké ceně Chebu, kde běžela 38.98, tedy takřka stejně jako předloni (38.98), kdy poté obhájila v Pekingu titul mistryně světa z Moskvy, a výrazně lépe než před rokem, kdy pak zůstala v Riu jeden krůček od pódia. Ale nejdůležitější je zpráva o zdraví. „Odtrénovala jsem vše, achilovka je úplně dobrá, a neomezuje mě vůbec. Vlastně o ni nevím,“ říká.
Od Rabatu Zuzana trénovala na obvyklém místě v Nymburce, a přestože jí tam chyběla trenérka Dana Jandová, která byla s juniorským týmem v italském Grossetu, soustředění se povedlo. „Dana z toho byla špatná, že se mnou nemůže být, ale byla tam se mnou Helena Fuchsová. To je jednak odbornice na atletiku, ale starala se o mě i jako fyzio. Byla jsem v dobrých rukou,“ nepochybuje Hejnová.
Důležitou stránkou směrem k vrcholu je zcela určitě vedle fyzické stránky také silná psychika. „Byl jsem na tom dobře po Rabatu, a včerejší poslední test v Chebu dopadl taky poměrně dobře. I když bylo chladno, mrholilo, výkon je z toho podobný jako před Pekingem,“ potěšilo ji. „Teď už jen poslední dny potrénovat v Jablonci, a ve středu odlétám do Londýna, kde už toho člověk moc neudělá. Je potřeba hlavně nasát atmosféru,“ ví zkušená závodnice.
Přitom Zuzana odmítá, že by jí vyhovovala pozice té, které nepřijíždí jako jasná favoritka. „Ono je příjemný vyhrávat,“ směje se. „Už jsem zase v jiné pozici, musí se se mnou počítat,“ tvrdí Hejnová a za pravdu jí dávají i čísla: V letošních tabulkách je sice až osmá, ale z těch, co by na MS mohou startovat, rychleji zaběhly jen tři Američanky. „Holky viděly, že mi forma jde nahoru, a budou si na mě dávat pozor,“ nepochybuje česká rekordmanka. „Naopak je to pro mě motivace dokázat, že stále patřím do špičky.“
Změna trenérského vedení v průběhu sezóny se – jak se zatím zdá – vyplatila. „Rozhodně je přínosem. S Danou nám to klape, trénink má smysl, jde to správným směrem,“ věří, a i když Jandová nemůže Hejnové dát veškerý svůj čas, svou svěřenkyni prý nešidí. „Snaží se mi věnovat na 100 %. A jsem dost zkušená, abych řadu tréninků zvládla sama. Ideální to sice není, ale vždy jsme se dohodly, a myslím, že to funguje,“ říká přesvědčeně, a vlastně i přesvědčivě.
Svou roli může sehrát i dějiště MS – vždyť právě v Londýně získala svůj první velký úspěch, bronz na olympiádě před pěti lety. „Vzpomínám na to moc ráda. A vím, že i stadion je mi nakloněný, vyhrála jsem tu na obou diamantovkách (2015 a předtím 2013 – 53.07 zůstává jejím druhým časem po osobáku 52.83 z MS v Moskvě – pozn.). A mám také ráda zdejší atmosféru, je poznat, že atletice rozumějí a mají ji rádi,“ říká k britskému publiku.
První světový titul v Moskvě získala Hejnová naprosto suverénně („obrovská forma, věděla jsem, že když to nepokazím sama, nemůžu nevyhrát“), před druhým v Pekingu takovou favoritkou nebyla („až po semifinále jsem mohla prohlásit, že budu útočit na zlato“). I tentokrát je v jiné situaci, předešlé tituly získala pod Daliborem Kupkou, teď ji vede Dana Jandová. Jiná je i forma, jiné rozpoložení. Jak vše dopadne, ukážou tři večery začátkem přespříštího týdne: v pondělí 7. srpna rozběh, v úterý 8. semifinále a medailová bitva vypukne ve čtvrtek 10. srpna v 21:35 místního, tedy 22:35 českého času. „Věřím, že budu postupovat hladce, přímo, abych měla dobrou dráhu. Poperu se o nějakou z medailí,“ slibuje Hejnová.
