Hejnová: Za medaili bych byla ráda
Ještě před odletem na evropský halový vrchol otestuje svěřenkyně německého kouče Falka Balzera svou rychlostní formu na domácím republikovém šampionátu, který bude o nadcházejícím víkendu hostit pražská Stromovka. „Po dohodě s trenérem jsme zvolili start na dvoustovce, protože mistrovství republiky je termínově velmi blízko k evropskému šampionátu. Čtvrtka by se nám nehodila do plánu. Rychlostně jsem na tom dobře a ráda bych se přiblížila osobáku z roku 2013, který má hodnotu 23.71. Chci samozřejmě útočit i na titul, ale vím, že mi to holky specialistky nedají zadarmo. Rozběh se pokusím běžet na vítězství, abych si zajistila dobrou dráhu ve finále,“ prozradila svou taktiku pro mistrovský závod.
Původně měla v plánu startovat i na šedesátce překážek. Od toho však upustila. „Překážky nakonec nejdu, protože je to opravdu moc blízko k Evropě. Chtěla jsem holky potrápit a vyhecovat třeba k limitu, ale věřím, že ho zaběhnou i při mé absenci,“ dodala.
Čtvrtku běžela v letošní halové sezóně zatím dvakrát a vždy se jednalo o velmi rychlé časy. Na mítinku Czech Indoor Gala zvítězila v čase 51.96 a o několik dní později ovládla i závod World Indoor Tour v Birminghamu, kde své sezónní maximum posunula na 51.77. Oba závody přitom byly trošku jiné. V Ostravě vyhrála stylem start-cíl a v Birminghamu pro změnu útočila z druhé pozice. „Jsem ráda, že jsem si zkusila dva odlišné závody. Přitom v Birminghamu jsem rozběhla ještě o něco rychleji než v Ostravě. Trošku mě překvapilo, že jsem sbíhala druhá. Beru to ovšem jako pozitivum. Je dobré si před HME zkusit obojí,“ uvádí.
Na otázku týkající se ambicí pro halové mistrovství Evropy odpovídá pochopitelně trochu opatrněji. „Papírově jsem sice druhá, ale v hale se může stát cokoliv. V roce 2013 jsem měla také medailové ambice a nakonec z toho bylo čtvrté místo. Za medaili bych byla samozřejmě moc ráda. Pořád je pro mě ale hala hlavně doplňkem přípravy na letní sezónu a takovým odrazovým můstkem. Na druhou stranu chci samozřejmě v Bělehradě zabojovat o co nejlepší umístění,“ dodává.
Před odletem do srbské metropole je v dobrém naladění a cítí se ve formě. „Po dlouhé době mě zdravotně nic neomezuje a je fajn trénovat bez bolesti. Oproti dřívějšku je ta koncepce přípravy postavena jinak. Není to tolik o objemech, ale spíše se zaměřujeme na kvalitu. Ze začátku jsem z toho byla zničená, ale postupem času si to sedlo. Hodně jsme pracovali na rychlosti a měla jsem strach, jestli tu čtvrtku vůbec uběhnu, ale je vidět, že i z tohoto tréninku se dá běžet rychle,“ uznává.
Přestože letos zaběhla rychlé časy, věří v jejich další vylepšení. „Doufám, že tam ještě nějaká rezerva je. Forma by měla vygradovat na HME. K rychlému času je potřeba plynulý běh a nesmí dojít k zaváhání na seběhu, což v hale není vůbec jisté. Trenér pomýšlí na rychlé časy. Ze začátku jsem mu nevěřila, ale teď už ano. Ráda bych si vylepšila osobní rekord.“ Ten má nyní hodnotu 51.27 a Zuzka jej zaběhla v roce 2013 v Göteborgu.
Za největší soupeřku považuje vedoucí ženu evropských tabulek Švýcarku Leu Sprungerovou, ale přiznává, že závod může být hodně otevřený. „Lea bude jistě velkou soupeřkou. Určitě rozběhne závod velmi rychle. Mohla bych se za ní vyvézt. Naopak v závěrech trošku ztrácí, což by mohla být moje výhoda. Určitě se objeví i někdo další. Startovní pole bude hodně vyrovnané,“ předpokládá.
Jak bude vypadat její příprava po halové sezóně, nemá ještě úplně jasno. „Rozhodujeme se mezi Afrikou, kterou mám nejraději, ale už se tam jen těžko shání místo. Myslím, že tam bude hodně přeplněno, což já ani trenér nemáme rádi. Druhou variantou je zatím Tenerife, kde to známe, a tamější podmínky nám vyhovují. Pokud nebudu na soustředěních, tak budu opět pendlovat mezi Německem a Prahou,“ prozradila alespoň hrubý plán.