Inženýrka s vlastním oštěpem

Tři jedničky a jedna dvojka – takové je skóre ze státních zkoušek, jimiž Barbora Špotáková ukončila své studium ekologie na České zemědělské univerzitě. „Nebylo to úplně lehké, museli mě i navádět na správnou odpověď. Poctivě jsem se týden učila, vědomosti mám, ale neperlila jsem,“ hodnotila své vystoupení před komisí. Nervózně prý byla pořádně. „Se závody se to nedá srovnávat, tam se to dá rozběhat. Ale co jsem mohla dělat tam?“ Není tedy divu, že po náročném dnu ani neměla chuť na oslavy. „Padla jsem únavou do postele. Navíc jsem věděla, že mám dneska první závody,“ řekla na turnovském stadionu před svým vstupem do sezony na Memoriálu Ludvíka Daňka.  

To už měla vedle sebe nové „koťátko“, jak sama nazvala zcela nový oštěp, který speciálně pro ni vytvořil olympijský vítěz z Montrealu  1976 Miklós Németh, nyní nositel světoznámé značky oštěpů. „Je z kompozitního materiálu, extrémně lehký a pevný, ve vzduchu se vůbec netřepe,“ popisovala fialového krasavce se žlutým vinutím a oranžovým koncem s označením 85.  Je certifikovaný, takže s ním může směle házet na soutěžích bez obavy, že jí neuznají případný světový rekord, jak se to kdysi stalo s Némethem Janu Železnému. Zatím ho však nikdo jiný nemá, Barbora sama ho dostala teprve minulý týden. „Zkoušela jsem ho v sobotu na tréninku a zdálo se mi, že letěl hezky. Bez rozběhu jsem hodila tak čtyřicet metrů?“ odhadovala.

Se značkou Németh má přitom Barbora dobré zkušenosti. „Svěťák jsem hodila taky s Némethem, červenou osmdesátkou se zeleným koncem. Půjčila jsem si ho tehdy od Lindy Stahlové. Se stejným typem jsem předtím vyhrála olympiádu,“  doplnila.