Jaká bude ženská výška v hale?

Barbora Laláková finišuje poslední přípravy na blížící se halovou sezonu v polském středisku Spala. Není tam není jedinou výškařkou – v tamním sektoru ladí formu i Maďarka Dora Györffyová a chorvatská vicemistryně světa z loňského HMS Blanka Vlašičová. V tréninku se Laláková věnuje především nácviku techniky. Její trenér Michal Pogány hýří optimismem: "Vypadá famózně." Že je na tom lépe než loni přiznává i sama Laláková.  „Fyzicky i silově jsem na tom určitě lépe než loni.“ Jediným negativem soustředění jsou drobné problémy na boční straně chodidla pravé neodrazové nohy. „Ale není to nic vážného,“ zdůrazňují trenér i jeho svěřenkyně. Plány startů v halové sezoně má Barbora Laláková jasné – úvod obstará Moravská výškařská tour, nově pojmenovaná Moravská Daylong tour. „Počet startů bude záležet na zdravotním stavu, formě a na tom, kdy splní limit na HME,“ připomíná Pogány. Nominační kritérium má hodnotu 1.92 m, což by pro českou halovou rekordmanku (1.99 m) neměl být problém. Pětadvacetiletá výškařka si dala vyšší cíl - láká ji hranice 200 cm. „Samozřejmě ji chci překonat, ale nerada o tom mluvím. Aby to nevyznělo příliš namistrovaně,“ zdržuje se velkých prohlášení. "Kdyby to vyšlo, byla by to pro mě odměna za všechno, co jsem pro atletiku udělala."

Na Moravské Daylong tour se připravovala také Romana Dubnová, kterou však zradilo zdraví. "Zlobí mě zoubky," říká k tomu výškařka, ale hned dodává, že se jednalo o závažnější komplikaci. "Celé Vánoce jsem promarodila. Měla jsem zánět okostnice, doktoři mi to museli vysekávat..." Optimismus však ostravská závodnice neztrácí. "Na halu jsme se s manželem (trenérem) připravovali s cílem aby se letos vyvedla lépe, než loňská letní sezona. Proto udělám vše proto, abych závodila naplno." Kromě tří závodů na Moravě tak na Dubnovou čekají další dva až tři závody. "Budou to mítinky v Německu a Banskobystrická laťka," přibližuje výškařka. O limitu na HME v Birminghamu nechce mluvit, aby nic nezakřikla. "Ale co na to můžu říct jiného, než že to zkusím?" uzavírá s úsměvem.

Iva Straková nad letošní halovou sezonou ještě nezlomila hůl definitivně, ale je spíše skeptičtější. "Stále mě bolí záda. Trénovat jsem začala vlastně až nyní a jen doufám, že bolesti co nejrychleji zmizí." Halové mítinky a závody bude muset oželet, minimálně ty první. "Zvláště u moravské tour mě to mrzí, bývá tam skvělá atmosféra. Nechci ale obětovat účast na letním světovém šampionátu. Proto uvidím co záda a jestli v hale nastoupím, nebo ne." Případná neúčast na březnovém halovém mistrovství Evropy v Birminghamu by ji samozřejmě mrzela. "To ano. V hale se mi většinou daří, ale prioritou je MS v Ósace."