Janáček se chystá na poslední vážně míněnou sezonu
„Tento rok bude přestupný,“ hlásí 32letý borec s osobním rekordem 576 cm z roku 2002, v němž dosáhl i nejlepšího úspěchu své dosavadní kariéry, když na ME v Mnichově útočil na medaili a nakonec skončil pátý. Onou přestupností Štěpán míní plynulý přechod z role špičkového sportovce „na druhý břeh“, tedy mezi trenéry. První zkušenosti už svěřenec Boleslava Patery získává. „Jsem něco jako asistent u nás ve skupině a také vypomáhám Tomáši Dvořákovi s přípravou jeho svěřenců. Spíš ale jenom zaskakuji, když někdo z nich nemá zrovna čas,“ říká Janáček.
Sám je s takovým rozložením spokojený. „Beru tu příští sezonu jako poslední, kterou beru ze závodnického hlediska opravdu vážně, a musím tedy dát dost času i své vlastní přípravě. Vše orientuji na ME, kam se pokusím nominovat. Nechce se mi skončit s výsledkem, jaký byl letos, kdy se mi nepodařilo trefit závod, na němž bych skočil tolik, na kolik jsem byl připraven,“ říká s odkazem na uplynulý rok, kdy se mu nepodařilo nominovat ani na HME v Turíně, ani světový šampionát.
Závodit bude i v hale, ale příliš velké ambice si s ní nespojuje, neboť je na jeho poměry příliš krátká, aby se stihl rozzávodit. Přesto se chystá splnit si jeden dlouhodobý sen. „Říkal jsem si, že bych si opět po letech zkusil někdy v půlce ledna pro radost víceboj. Chystám se v tomto směru něco na Kanárech potrénovat, stěžejní pro mě bude, jak se srovnám s překážkami, a samozřejmě také to, jak budu zdravý. Moje srdíčko je vícebojem zasažené od juniorů, kdy jsem se mu věnoval,“ vyznává se s tím, že tajně sní i o útoku na svůj OR 5641 bodů. Spíš by prý z toho ale bylo něco kolem 5500 b.
Do už tak nabitých plánů výrazně promlouvá ještě jeden podstatný činitel. Štěpán je už více než pět měsíců šťastným otcem dcery Joanny, kterou má se svou manželkou Gražynou Prokopekovou, jinak členkou úspěšných polských štafet na 4x400 m. „Malá je skvělá a Gražka péči o ní zvládá perfektně. Ale sama po porodu pomalu začíná sportovat a uvažuje, že by už v létě možná začala zase závodit, a tak je těžké všechno skloubit. Je to o vyhledávání časových skulin, kterých není moc,“ dodává závodník „v přechodu“ Štěpán Janáček.