Janků nyní bude přemýšlet, zda se má výšku ještě učit

Sice měl vážné zdravotní potíže, nedlouho před aténským závodem ležel týden v nemocnici s pneumotoraxem pravé plíce, ale to prý nemělo na jeho včerejší výkon vliv. Pral se s technikou, ta ho zradila, a tak kamarádům Jaroslavu Bábovi a Svatoslavu Tonovi ve finále nepomůže. "Cítil jsem se super, fyzicky jsem na tom dobře. Ale ta moje technika je špatná. Prostě tu výšku neumím vůbec skákat," láteřil Janků, který na domácím šampionátu v Plzni překonal 2.33 m a byl mezi kandidáty olympijského postupu. Bylo to snad tehdy náhoda? "Nebyla to klasická náhoda, byla náhoda, že mi závod vyšel technicky," namítl svěřenec svého otce Jana. "V závodech, jakým byl ten dnešní, nakupují ti skokané, kteří to v tu danou dobu zvládnou. Já to nezvládl," filozofoval bývalý bronzový medailista z halového ME 1998. Věděl, že na tom není s technikou skoku nejlépe, a to se prý potvrdilo. Byl rád alespoň za kamarády. "Je to super, prodali to, na co měli. Snad to cinkne, ale bude to těžké," vyjádřil víru v medaili.

"Teď budu přemýšlet, jestli to vůbec má cenu ještě se to učit," naznačil mnohoznačně, aniž by konkretizoval, co tím myslel. Uvažuje snad devětadvacetiletý skokan Dukly Praha o konci kariéry? "Přeberte si to, jak chcete," prohlásil s úsměvem. "Prostě budu teď přemýšlet," dodal.

                                                                                                      ČTK