Justin Gatlin ukončil kariéru

Justin Gatlin ukončil kariéru
Aktuality
sobota 12. února 2022
Ve svých 40 letech ukončil bohatou, úspěšnou, ale také kontroverzní kariéru jeden z nejúspěšnějších sprinterů historie Justin Gatlin.

Gatlin patřil k nejvýraznějším atletickým osobnostem posledních téměř dvaceti let. Jeho kariéra byla plná jedinečných úspěchů. Byla ovšem také poskvrněna hned dvěma dopingovými kauzami.

Rodák z New Yorku je olympijským šampionem a čtyřnásobným mistrem světa. Ze svátku pod pěti kruhy má celkem šest cenných kovů a z MS pod otevřeným nebem získal dokonce deset medailí. Je také dvojnásobným halovým mistrem světa na šedesátce.

Gatlinova kariéra nezačala úplně slavně. Už v juniorském věku mu byl v roce 2001 nalezen při dopingové kontrole amfetamin, za což dostal dvouletý distanc, který byl následně zkrácen na jeden rok, jelikož se ukázalo, že látka zůstala v jeho těle v důsledku dlouhodobého užívání léků.

První velký mezinárodní úspěch přišel v roce 2003, když si na halovém světovém šampionátu v Birminghamu dosprintoval pro zlato na šedesátce. O rok později zazářil na olympijských hrách v Aténách, kde získal kompletní sadu medailí. Tu nejcennější vybojoval na stovce. K tomu přidal ještě stříbro se štafetou na 4x100 metrů a bronz na dvoustovce. Další úspěšné vystoupení předvedl na mistrovství světa v Helsinkách 2005, kde získal ceněný sprinterský double, když triumfoval na stovce i dvoustovce.

V roce 2006 byl na vrcholu své kariéry a v nejlepším sprinterském věku. Společně s Assafou Powellem byl časem 9.77 držitelem světového rekordu. Tento čas mu ovšem byl následně z historických světových statistik smazán, jelikož právě dubnu 2006 přišel další dopingový nález. Tentokrát se jednalo o testosteron a verdikt byl nemilosrdný. Američan dostal osmiletý trest. K jeho štěstí byl nakonec zkrácen na polovinu.

V průběhu dopingové pauzy se pokusil o kariéru v americkém fotbale, kterému se na střední škole také věnoval. Nejprve trénoval s týmem NFL Houston Texans a následně dokonce podepsal nováčkovskou smlouvu s dalším mančaftem této soutěže Tampa Bay Buccaneers. Do výběru pro sezónu se ovšem nedostal. Až příliš byla znát jeho letitá absence od tohoto sportu a v přípravných kempech nepředvedl dostatek dovedností, aby se do nabité soupisky vešel.

Po dlouhé závodní pauze se mohl vrátit na dráhu v sezóně 2010. Na mistrovství světa v Tegu 2011 ještě žádný velký výsledek nepředvedl. Ovšem hned v nadcházející sezóně vybojoval v Istanbulu svůj druhý titul halového mistra světa na šedesátce.

Medailově naprázdno pak nevyšel ani na olympijských hrách v Londýně 2012, kde si pověsil na krk bronz ze závodu na 100 metrů. V tu dobu už naplno zářila hvězda jamajského fenoménu Usaina Bolta, a tak Gatlin dlouho čekal na další velké zlato. Na mistrovství světa v Moskvě 2013 bral dvě stříbra na stovce i ve štafetě na 4x100 metrů. O dva roky později na světovém šampionátu v Pekingu byl pro změnu dvakrát stříbrný na stovce a dvoustovce.

Největší a nejsilnější moment jeho kariéry po návratu se pak odehrál na mistrovství světa v Londýně 2017, kde i přes nepřízeň domácího publika dokázal konečně Bolta porazit a po dvanácti letech se stal opět světovým šampionem. K tomu přidal ještě stříbro se sprinterskou štafetou. Poslední velkou mezinárodní akcí pro něj pak bylo mistrovství světa v Dauhá 2019, kde byl stříbrný na stovce a zlatý se štafetou.

Ve složité době, kterou výrazně ovlivnila koronavirová krize stále doufal i ve svých 39 letech v účast na odložených olympijských hrách v Tokiu. V průběhu sezóny se dokázal dostat pod 10 vteřin. V americké olympijské kvalifikaci sice postoupil do finále, ale v něm si přivodil svalové zranění s cílem doklusal na posledním osmém místě, což znamenalo, že se své čtvrté olympiády nezúčastní. Poslední závod kariéry absolvoval 18. září na mítinku Kip Keino Classic v Nairobi, kde skončil třetí v čase 10.03.

Justin Gatlin je s časem 9.74 pátým nejrychlejším mužem historie na stovce. Na dvojnásobné trati figuruje s výkonem 19.57 v historických světových statistikách na šesté pozici a v tom TOP 10 historie je i na halové šedesátce díky osobnímu maximu 6.45.

Petr Jelínek, foto: ČAS - Aleš Gräf, Eduard Erben

Fotogalerie