Kellie Wellsová: Úlet nebo budoucí královna překážek?
Kellie Wellsová. Komu toto jméno nic neříká, se není co divit. Však toho zatím na mezinárodním poli tato rodačka z Virginie mnoho nepředvedla. Až do letošní halové sezony sbírala úspěchy takřka výhradně na domácí půdě a to ještě povětšinou na univerzitní úrovni. A když už to vypadalo, že by mohla vykročit za světovou slávou, zastavilo ji zranění. V semifinále americké kvalifikace pro olympiádu v Pekingu finišovala na postupovém místě ve výborném čase 12.58, jenže se přitom zranila a sen o startu pod „pěti kruhy“ se utopil v bolestech.
Následující sezonu se svěřenkyně Dennise Mitchella nedostala ani pod 13 vteřin, vloni už ano, stále ale zůstala daleko od svého maxima z olympijské sezony. Náznak změny přišel až v letošní hale. V jejím úvodu nejprve vyrovnala americký rekord v běhu na 55 m př., který časem 7.37 drží legendární Jackie Joynerová-Kerseeová, později se vydala do Evropy a válcovala soupeřky i na klasické 60metrové trati. Vyhrála mítinky v Liévin, Düsseldorfu, Karlsruhe, Birminghamu, pokaždé v předním výkonu světových tabulek. Spolu s letošním maximem 7.79 z domácího šampionátu v Albuquerque jí do finálového běhu na mistrovství Evropy patřilo šest nejlepších časů sezony. Úchvatná pařížská bitva o kontinentální medaile v podání Nytraové, Offiliové a Vukičevičové pak její dominanci sice zmírnila, ale nevymazala.
Impozantní byl vstup Wellsové i do venkovní sezony. Při Memoriálu Toma Jonese v Gainesville zaběhla před týdnem výkon 12.35, který se sice kvůli nepovolené podpoře větru + 3.7 m/s nebude počítat tabulek, vzdálenost pouhých 14 setin od světového rekordu je ale působivá i tak. Že by náznak velké budoucnosti?
Šéftrenér Tomáš Dvořák, sám v minulosti vynikající překážkář, by byl v takovém hodnocení opatrný. „Vítr do zad sice u překážek neznamená automatickou výhodu, někomu dokonce může činit problémy, aby se při něm vešel do mezer, při jejích tělesných proporcích si ale troufám říct, že se na výkonu podepsal opravdu hodně,“ poznamenal na adresu 162 cm vysoké a 56 kg vážící sprinterky. „Je to krpatka. Podle jejího halového osobáku odhaduji, že bude běhat standardně okolo 12.60 a foukne-li jí protivítr, bude mít problémy, aby se vůbec dostala do cíle,“ dodal s mírnou nadsázkou.
O tom, že rychlý větrný výkon nemusí ještě znamenat nějaké potenciální ohrožení světového rekordu, ostatně vypovídají i případy současnic a krajanek Kellie Wellsové. Hvězdná Lolo Jonesová zaběhla před třemi lety s obdobnou podporou větru (+3.8) ještě o poznání kvalitnější výkon 12.29, za regulérních okolností se ale nedostala pod 12.43, což stačí až na 13. místo dlouhodobých tabulek. A olympijská šampionka Dawn Harperová? Ta běžela předloni 12.36 za podmínek jen mírně překračující regule (vítr +2.2), její „legální“ maximum je však o 12 setin pomalejší.
O ohrožení světového maxima tak je v případě Wellsové ještě předčasné mluvit. To však neznamená, že by nemohla způsobit nějaký ten vítr v zavedených pořádcích stovky překážek a porvat se o medaili při světovém šampionátu v korejském Tegu, což je cíl, který si dala pro tuto sezonu.
