Kosgeiová první maratonkyní pod 2:15
Důvod je prostý, Kipchogeho počin je mimořádný, ale odporuje pravidlům Světové atletiky (dříve IAAF) pro uznání rekordu hned v několika bodech. S přesným startem se spekulovalo do poslední chvíle s ohledem na povětrnostní podmínky, Keňanovi pomáhala skupinka 41 střídajících se vodičů a v neposlední řadě byl Eliud jediným závodníkem na startu. Světový rekord, který rovněž patří Kipchogemu, tak zůstal na úrovni 2:01:39.
Jak upozornili statistici sdružení v Athletics International, rozdíl světových rekordů se dostal na druhou nejnižší úroveň v historii. Nejblíže byl před šestnácti roky, kdy díky Paule Radcliffeové v Londýně poskočilo ženské maximum o dvě minuty na 2:15:25, a mužské měl v držení Američan s marockými kořeny Khannouchi s 2:05:38. Rozdíl tak byl méně než deset minut. Zatímco muži poté postupně ukrajovali vteřiny, ba i minuty, ženský rekord zůstával roky neohrožen. Až do uplynulé neděle.
Chicagský maraton se zdá být příhodný pro rychlé časy. Hlavně tedy pro ženy. Radcliffeová tu v říjnu 2002 zaběhla první ze svých dvou světových maxim (2:17:18) a o rok dříve se tu dařilo i její předchůdkyni Catherine Nderebaové z Keni, poslední držitelce nejlepšího světového výkonu (2:18:47) před standardizací a zavedením oficiálních rekordů.
13. říjen 2019 přinesl další zápis, o nějž se postarala 25letá Keňanka Brigid Kosgeiová. Rodačka z Kapcheropu (asi 50 km severně od Eldoretu poblíž hranice s Ugandou) má vskutku impozantní maratonskou vizitku: devět startů a s jedinou výjimkou doběhla nejhůře druhá. Na mezinárodní scénu vstoupila v Portu na podzim 2015 a hned vítězstvím, na jaře následujícího roku pak vyhrála v Miláně a byla druhá v Lisabonu.
V roce 2017 už se vydala na „major“ podniky. A poprvé narazila, když v dubnovém Bostonu skončila „až“ osmá. V říjnu, při své premiéře v Chicagu, už ale zase byla druhá a druhá byla také vloni v dubnu v Londýně, přičemž obě vítězky dosáhly výtečného času 2:18:31 a Kosgeiová s nimi prohrála o méně než dvě minuty (čas v Chicagu 2:20:22, v Londýně 2:20:13).
Před rokem pak dosáhla svého prvního triumfu mezi nejprestižnějšími maratony. V Chicagu navzdory dešti poprvé zaběhla pod 2:20 a časem 2:18:35 se zařadila do tehdejší elitní desítky historie. V ní už jsou ale za letošek čtyři lepší výkony a z toho dva patří Brigid. Po dvou výkonech Afričanek z lednové Dubaje Kosgeiová jako nejmladší žena vyhrála na sklonku dubna v Londýně, k čemuž jí pomohl o čtvrt minuty vylepšený osobní rekord na 2:18:20. Jak už víme, nevydržel dlouho.
O půl roku později se postavila do třetice na start maratonu v třetím největším městě USA. Posílena nejen triumfem v Londýně, ale také skvělými časy z půlmaratonu – v březnu zaběhla v Manamě osobák 65:28, v září (zase měsíc před maratonem) ještě o minutu rychleji v Newcastlu, kde však uznání světového rekordu odporuje trať vedené „z místa na místo“. Potřebného sebevědomí a tentokrát i velmi příhodných podmínek dokázala dokonale využít a posunem maratonského osobního rekordu o čtyři a půl minuty se stala absolutní rekordmankou.
Závod se pro Kosgeiovou vyvíjel takřka ideálně, na trati jí pomáhala dvojice mužských vodičů. Prvních pět kilometrů začala vcelku ostře, 15:28, pak už udržovala pětky v rozmezí pár vteřin kolem 16 minut (s výjimkou nejrychlejší mezi 25. až 30. km 15:45), přičemž nejpomalejší byla za 16:06. Rovnoměrné tempo dokládají i půlmaratony, první zvládla za 66:59, druhý 67:05. Celkový čas je pak překonáním Radcliffeové o minutu a 21 vteřin. Rozdíl mezi mužským a ženským rekordem tím stáhla na 12:25 min.
Velká prohlášení jako krajan Kipchoge („přistání na Měsíci“) si Brigid Kosgeiová nepřipravila. „Jsem šťastná a cítím se dobře,“ citovaly Kosgeiovou keňské noviny Daily Nation. „Minulý rok jsem tady běžela, takže vím, že je to dobrá trať. Trochu foukalo, ale bylo to OK. Lidé mě po celou dobu povzbuzovali, což mi dodávalo energii,“ dodala novopečená rekordmanka.
