Koulařka Ducová si rozumí i se štětcem

Koulařka Ducová si rozumí i se štětcem
Aktuality
sobota 5. ledna 2013
Řada sportovců si láme hlavu čemu se věnovat, až definitivně opustí kolotoč přípravy a závodění. Jak odhalil atletický magazín Spikes, finalistka olympijského finále a juniorská mistryně světa ve vrhu koulí z Chile nemá žádné pochybnosti: bude mít více času na malování.

A jde o vcelku seriózní úvahu, koulařka Natalia Ducová totiž rozvíjí svou uměleckou kariéru pod vedením profesionálního malíře Hernana Meschiho (v Chile údajně uznávaná osobnost). Kromě toho jeho žákyni proběhla v jejich společné domovině nedávno i výstava. „Na otevření [proběhlo 14. 11. v Santiagu] dorazilo více než pět set lidí,“ těšilo 23letou atletku, že nešlo jen o pouhou podívanou pro pár známých. Byť ani nejbližší nechyběli: na vernisáži dorazily maminka i babička Ducové, dvě ženy, po nichž zdědila vášeň pro malování.

Podle slov autorky výstavy se jednalo o první vážnější počin, čítal čtyři obrazy. Jeden z nich, nazvaný „Olympijský sen“ (měl by to být tento uvedený v článku) začala malovat v přípravě na londýnské hry a dokončila jej v samotném dějišti, kde se – pokud jde o sportovní výsledek – rozhodně neztratila, skončila ve finále desátá (po diskvalifikaci Ostapčukové dokonce devátá). „Umění se dokonale doplňuje s vrhem koulí. A dává mi sílu nenechat se jen tak porazit,“ míní Ducová, v prozatím krátké kariéře již juniorská šampionka z MS v Bydhošti 2008 či vítězka Iberoamerických her z téhož roku.

V celosvětové konkurenci mezi dospělými se Chilance zatím tolik nedařilo, při své první olympiádě v Pekingu i následných dvou MS v Berlíně a Tegu skončila v kvalifikacích. Letos však dosavadní nezdary překonala – snad i díky všestrannosti, kterou vytrvale rozvíjí malováním si právě v Londýně vylepšila osobní rekord na 18.80 m. „Snažím se malovat, jak jen to je možné. Pokaždé, když někam cestuju, beru si s sebou blok na kreslení a do zavazadla zabalím štětce a barvy,“ přibližuje Ducová.

A jak už bylo uvedeno, nejde jen o malování pro radost. „Do budoucna bych chtěla spojit sport a umění do společného projektu. Mým cílem je vyjádřit a předat lidem pozitivní pocity. Chci v malování pokračovat a zlepšovat se každý den, abych mohla celému světu ukázat, co dělám,“ sděluje své smělé úvahy. „A až skončím s atletikou, budu mít na malování spoustu času,“ věří umělkyně, která pro všestrannost vzhlíží k Leonardu da Vinci, ze současnějších autorů obdivuje Salvadora Dalí a ze svých krajanů Roberta Mattu.

Michal Procházka, foto: spikesmag.com, iaaf.org

Fotogalerie