Králové a královny – střední a dlouhé tratě

Králové a královny – střední a dlouhé tratě
Aktuality
čtvrtek 19. října 2017
Střední a dlouhé běžecké distance na dráze bývají často svazovány taktikou, a to zejména na velkých šampionátech. Přesto byla k vidění i řada velmi rychlých časů. Kteří běžci byli tedy letos na dráze nejúspěšnější?

Evropská zkušenost nad keňskou rychlostí

Jednou z nejotevřenějších disciplín bývá každoročně osmistovka. V mužské kategorii tomu tak bylo i letos. Z titulu mistra světa se mohl těšit Francouz Pierre Ambroise Bosse, kterému zbylo nejvíce sil v závěru finálového závodu. Své bohaté zkušenosti a taktickou vyzrálost opět potvrdil i stříbrný Polák Adam Kszczot. Čest keňské běžecké školy zachraňoval bronzový Kipyegon Bett. Velmi rychlými časy se v průběhu sezóny prezentoval další Keňan Emmanuel Korir, jenž má v držení letošní nejlepší světový čas, když vyhrál mítink Diamantové ligy v Monaku za 1:43.10. V Londýně se však nedostal ani mezi osmičku nejlepších. Bez medaile zůstal i druhý muž letošních statistik Nijel Amos z Botswany (1:43.18). Útěchou mu může být primát ve finále Diamantové ligy.

Keňané zpět na vrcholu

Patnáctistovka byla letos v podání mužů keňskou záležitostí. Na mistrovství světa získali reprezentanti z této východoafrické běžecké velmoci dva nejcennější kovy. Pro zlato si doběhl Elijah Manangoi a stříbro si na krk pověsil Timothy Cheruiyot. Tito dva také jako jediní dokázali letos stlačit svůj čas pod 3:30. Manangoi vévodí světovým tabulkám časem 3:28.80 a Cheruiyot zaběhl ve stejném závodě v Monaku 3:29.10. Navíc se radoval i ze zisku diamantové trofeje. Na mílařské stupně vítězů při mistrovství světa se pak dostal také zástupce evropského kontinentu a byl jím Nor Filip Ingebrigtsen.

Edris pokořil legendu

Rozhodně nejsledovanějším závodem roku na 5000 metrů byl ten mistrovský v Londýně. Otázkou bylo, zda dokáže britský běžecký fenomén Mo Farah opět zopakovat svůj běžecký double nebo konečně najde na jedné z dvou nejdelších běžeckých dráhových tratích přemožitele, alespoň v rámci velkých mezinárodních akcí. Stalo se tak právě na pětce, kde měl tentokrát rychlejší finiš Etiopan Muktar Edris. Ten je též držitelem letošního nejlepšího světového výkonu, který má hodnotu 12:55.23 a dosáhl ho právě v Londýně. Farah se tak musel spokojit se stříbrem. Bronz bral keňský rodák v dresu Spojených států Paul Chelimo. Když už Farah neovládl pětku na mistrovství světa, učinil tak ve finálovém závodě Diamantové ligy, což byl jeho poslední závod na atletickém ovále. Nyní se bude soustředit na silniční běhy.

Desítka stále Farahova

Na dvojnásobné distanci si však britská běžecká legenda neporazitelnost na vrcholných akcích udržela, když si doběhla pro zlato v letošním nejrychlejším světovém čase 26:49.41. Zdatným soupeřem mu ovšem byl Uganďan Joshua Cheptegei, jenž trápil Faraha až do posledních metrů a odměnou mu bylo stříbro a nový osobní rekord 26:49.94. Na bronzový stupínek vystoupal zkušený Keňan Paul Tanui. Devět nejlepších světových času tohoto roku padlo právě v londýnském mistrovském závodě.

Suverénní Caster

Ženská půlka byla pravým opakem té mužské. Zde jasně dominovala Jihoafričanka Caster Semenyová. Ta v sezóně nenašla přemožitelku. Každý závod, kdo kterého nastoupila, měl stejný scénář. V posledních sto padesáti metrech nastoupila svým soupeřkám a nedala jim ani nejmenší šanci. Jinak tomu nebylo ani při finálovém závodě na mistrovství světa, kde navíc zaběhla letošní nejrychlejší světový čas 1:55.16, což je nejlepší výkon na této trati za posledních osm let. V závěru sezóny opanovala i finále Diamantové ligy. Ve většině závodů jí, stejně jako v loňské sezóně, dýchala na záda Francine Niyonsabaová z Burundi, která brala v Londýně stříbro. Navíc vylepšila národní rekord své země na 1:55.47. Ze světového bronzu se radovala Američanka Ajee Wilsonová.

Mílařkám vládly světové stálice

Na patnáctistovce běhala v letošním roce nesmírně kvalitní časy Nizozemka Sifan Hassanová. Však má také ve svém držení čtyři z pěti nejrychlejších světových časů a letošním statistikám vévodí časem 3:56.14, kterého dosáhla v Hengelu. Na světovém šampionátu ovšem zůstala bez medaile. Tam měla největší radost Keňanka Faith Kipyegonová, která závod opanovala před zkušenou Američankou Jennifer Simpsonovou a Jihoafričankou Caster Semenyovou, která si letos čas od času odskočila i na tuto distanci. Kipyegonová pak potvrdila skvěle načasovanou formu i ve finále Diamantové ligy, kterému též kralovala.

Jasná záležitost Obiriové

Na trati 5000 metrů žen bylo naprosto jednoznačné, kdo bude její vládkyní. Keňanka Hellen Obiriová letos zaběhla tři ze čtyř nejrychlejších světových časů. Nejlépe se jí vedlo v Římě, kde proběhla cílem za 14:18.37. Žádná žena v tomto roce neběžela rychleji. Neporažena zůstala i při mistrovství světa v Londýně, kde jí byla nejblíže stříbrná Etiopanka Almaz Ayanová. Po neúspěchu na patnáctistovce se dočkala na pětce cenného kovu i Nizozemka Sifan Hassanová, která brala bronz. Obiriová završila úžasnou sezónu primátem v Diamantové lize.

Mistrovské galapředstavení Ayanové

Etiopská běžkyně Almaz Ayanová před mistrovstvím světa neabsolvovala ani jeden start, tak bylo otazníkem, v jaké formě se bude nacházet. V závodě na 10000 metrů ovšem nenechala na pochybách, že na této trati je opravdovou královnou. V Londýně se na čtvrtém kilometru odpoutala od svých soupeřek a do cíle už svůj náskok jen zvyšovala. V cíli je za sebou nechala rozdílem třídy a v poklidu si doběhla pro titul mistryně světa. Etiopský triumf dokonala stříbrná Tirunesh Dibabaová. Na bronzové pozici finišovala Keňanka Agnes Tiropová. Etiopanky vládly i světovým tabulkám, kde okupují hned prvních šest míst. 

Petr Jelínek, foto: ČAS -E. Erben

Fotogalerie